Poslední březnový víkend proběhla v tělocvičně školy v Kníničkách u Brna akce s názvem Kníničské lihobraní. Jde o soutěž domácích lihovin, jež se koná teprve čtvrtým rokem, ale těší se veliké oblibě. Akci pořádalo sdružení Sopka (sdružení občanů a přátel Kníniček) pod vedením manželů Keprtových.
Kategorie: gurmán Brno
Poslední březnový víkend proběhla v tělocvičně školy v Kníničkách u Brna akce s názvem Kníničské lihobraní. Jde o soutěž domácích lihovin, jež se koná teprve čtvrtým rokem, ale těší se veliké oblibě. Akci pořádalo sdružení Sopka (sdružení občanů a přátel Kníniček) pod vedením manželů Keprtových.
Zobrazeno: 8769
Nedaleko brněnské katedrály na Petrově proběhla ve sklepních prostorách ve čtvrtek 18. února degustace jedinečných českých a belgických klášterních piv. Uspořádalo ji Občanské sdružení Na kolečkách ve spolupráci s prodejnou Benedictus, která jako jediná prodává v České republice klášterní produkty.
Číst dál: Na Petrově v Brně se ochutnávala česká a belgická klášterní piva
Kategorie: gurmán Brno
Nedaleko brněnské katedrály na Petrově proběhla ve sklepních prostorách ve čtvrtek 18. února degustace jedinečných českých a belgických klášterních piv. Uspořádalo ji Občanské sdružení Na kolečkách ve spolupráci s prodejnou Benedictus, která jako jediná prodává v České republice klášterní produkty.
V Moravské vinotéce v Brně to v sobotu 28. listopadu opět žilo. Na účastníky akce Od desíti do šestnácti čekal nelehký úkol v podobě ochutnávky 86-ti vzorků vín od 22 dodavatelů. Jak to vše dopadlo, se dočtete z reportáže BrNovinek.
Již u vchodu do Moravské vinotéky nelze přeslechnout ruch z galerie, nacházející se ve dvoře vinotéky. Přicházíme asi hodinu před ukončením akce a 5-ti hodinové degustování je již na některých účastnících přeci jen znát. K registraci se přihlásilo okolo 70-ti účastníků. Hostesky s úsměvem nalévají vína mladá i stará. K ochutnání jsou i vína slámová, panenská či portské. Svatomartinská vína chyběla, ale jak nám prozradil majitel vinotéky Jakub Adámek, v plánu je speciální ochutnávka právě těchto vín.
Jediným zástupcem zahraničního bílého vína je vzorek číslo 4 - Cuvée Angel Santa Mária 2001, které doputovalo do Moravské vinotéky až z Laguardie ve Španělsku. V průběhu akce probíhá soutěž o anonymní víno a účastníci vyplňují anketu o nejlepší moravská vína výstavy se slosováním o vybraná vína a jiné ceny. Šampioni budou zveřejněni po skončení akce, ale favorité jsou už nyní jasní. Každý návštěvník dostává speciální brožuru obsahující mimo jiné i přehled vystavovaných vín s údaji o původu vína, druhu, obsahu cukru, % alkoholu, kyselin a dalších charakteristik.
Ochutnáváme Chardonnay ze dvou různých oblastí, Sauvignon se znatelným zbytkovým cukrem, Rulandské šedé, Tramín červený a sladkou Pálavu, která se stává mým favoritem.
Přes další bílá vína postupně přecházíme na vína červená. Ta mají více zahraničních zástupců. Nacházím vzorky z oblasti Francie, Portugalska, Španělska, ale i Republiky Jižní Afriky. Velmi zajímavou vůni a chuť připomínající kávu má vzorek číslo 74 – Pinotage 2008 Diemersfontein ze zmíněné RJA. Dornfelder chutná zase lehce po čokoládě.
Ochutnávku zakončujeme Portským vínem, do kterého se při výrobě přidává líh a dosahuje tak 22 % alkoholu.
Čas letí a je tu šestnáctá hodina, kterou Jakub ohlašuje zvonkem. Návštěvníkům dává ještě půl hodiny na dochutnávání vín a s děkováním za účast na akci se s nimi loučí.
Byli jste také degustovat? Máte raději vína moravská nebo zahraniční? Můžete vložit svůj komentář.
text Síma, foto Marián K.
Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce korkových tácků s plnobarevným potiskem - www.LamaRek.cz
Kategorie: gurmán Brno
V Moravské vinotéce v Brně to v sobotu 28. listopadu opět žilo. Na účastníky akce Od desíti do šestnácti čekal nelehký úkol v podobě ochutnávky 86-ti vzorků vín od 22 dodavatelů. Jak to vše dopadlo, se dočtete z reportáže BrNovinek.
Již u vchodu do Moravské vinotéky nelze přeslechnout ruch z galerie, nacházející se ve dvoře vinotéky. Přicházíme asi hodinu před ukončením akce a 5-ti hodinové degustování je již na některých účastnících přeci jen znát. K registraci se přihlásilo okolo 70-ti účastníků. Hostesky s úsměvem nalévají vína mladá i stará. K ochutnání jsou i vína slámová, panenská či portské. Svatomartinská vína chyběla, ale jak nám prozradil majitel vinotéky Jakub Adámek, v plánu je speciální ochutnávka právě těchto vín.
Jediným zástupcem zahraničního bílého vína je vzorek číslo 4 - Cuvée Angel Santa Mária 2001, které doputovalo do Moravské vinotéky až z Laguardie ve Španělsku. V průběhu akce probíhá soutěž o anonymní víno a účastníci vyplňují anketu o nejlepší moravská vína výstavy se slosováním o vybraná vína a jiné ceny. Šampioni budou zveřejněni po skončení akce, ale favorité jsou už nyní jasní. Každý návštěvník dostává speciální brožuru obsahující mimo jiné i přehled vystavovaných vín s údaji o původu vína, druhu, obsahu cukru, % alkoholu, kyselin a dalších charakteristik.
Ochutnáváme Chardonnay ze dvou různých oblastí, Sauvignon se znatelným zbytkovým cukrem, Rulandské šedé, Tramín červený a sladkou Pálavu, která se stává mým favoritem.
Přes další bílá vína postupně přecházíme na vína červená. Ta mají více zahraničních zástupců. Nacházím vzorky z oblasti Francie, Portugalska, Španělska, ale i Republiky Jižní Afriky. Velmi zajímavou vůni a chuť připomínající kávu má vzorek číslo 74 – Pinotage 2008 Diemersfontein ze zmíněné RJA. Dornfelder chutná zase lehce po čokoládě.
Ochutnávku zakončujeme Portským vínem, do kterého se při výrobě přidává líh a dosahuje tak 22 % alkoholu.
Čas letí a je tu šestnáctá hodina, kterou Jakub ohlašuje zvonkem. Návštěvníkům dává ještě půl hodiny na dochutnávání vín a s děkováním za účast na akci se s nimi loučí.
Byli jste také degustovat? Máte raději vína moravská nebo zahraniční? Můžete vložit svůj komentář.
text Síma, foto Marián K.
Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce korkových tácků s plnobarevným potiskem - www.LamaRek.cz
Zobrazeno: 13094
Nejen degustaci vín nabízí Moravská vinotéka v Brně. Počátkem února se ukázala v novém a za přítomnosti odborníka Ashota Hovsepyana zde proběhla ochutnávka sedmi ročníků Arménské brandy. Více nastíní reportáž BrNovinek.
Na úvod zástupce továrny Yerevan Ararat brandy zavádí řeč o samotné arménské brandy.
Dovídáme se, že její kořeny sahají do roku 1877 a jsou spojeny s okolím pevnosti Erivan. V roce 1900 získala brandy cenu Grand Prix a pro její znamenitou chuť mohl výrobce začít používat označení cognac namísto brandy.
V překladu název brandy znamená legendu či pověst. Pro její výrobu se používají arménské bílé odrůdy révy vinné – Mskhali, Voskehat, Kangun, Garandmak a Rkatsiteli.
Ashot prozrazuje, čím je arménský cognac tak výjimečný. Záleží na půdě a odrůdách hroznů. V Arménii je sucho a hrozny se pěstují v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Dochází tak k jiné cukernatosti hroznů, která se chová odlišně v destilátu. Každý destilát se míchá s přírodní vodou z hor a kapkami sladkého sirupu.
Jako první ochutnáváme ročník tříleté světle žluté Araspel. Dle odborníka má vonět po mandlích a rozinkách. V chuti je mladá s ostřejším zakončením s tóny para ořechů a kandovaného ovoce. „Abychom to rozlišili, museli bychom zůstat déle. Jsme začátečníci.“, ozývá se s humorem jeden z degustátorů.
Následuje ročník pět - stejného názvu. Jako jediný má 42 % a je prý nejprodávanější. Ostatní ročníky mají 40%.
Před dalším vzorkem se dovídáme o sudech určených pro zrání brandy.
Používají se sudy dubové, ve kterých destilát dostane barvu a chuť. Nepřidává se žádné barvivo. Stáří dubového dřeva pro výrobu sudu je 40 a více let. Objemy sudů se pohybují v rozmezí 300 až 700 litrů a ve fabrice leží na sobě ve třech řadách. Sud je používán asi 175 let, ale v průběhu doby musí čelit potřebným renovacím.
Classic s ročníkem sedm má zlatožlutou barvu s nahnědlým odstínem. Je zajímavé pozorovat barvu proti světlu. Má mít vůni ořechů, mandlí a mandlového likéru. V chuti lehce karamelový s medovým zakončením.
A jak brandy správně konzumovat? Brandy nalijeme do skleničky "koňakovky", kde ji necháme zahřát na pokojovou teplotu zhruba půl hodiny. Tím se uvolní vůně a sníží se ostrost alkoholu. Konzumuje se jako aperitiv po malých doušcích. Může se podávat i na ledu.
Ashot dodává, že dobrý cognac se pozná tak, že při rozlévání nelepí na prsty a vydrží na nich vůně.
Při degustování brandy se pro změnu chutě nejvíce doporučuje čokoláda. Po lahodném kousku čokolády se pouštíme do dalších vzorků - Classic s ročníkem deset, patnáct a dvacet.
Další zmínka odborníka je o velikostech lahví. Pro ročníky 3 až 20 se používají půllitrové lahve. Pro 25-ti leté pak sedmičkové. K dostání jsou i pětileté v objemu 0,05 litrů. Podle pana Adámka z Moravské vinotéky jsou to takzvané jednohubky, vhodné jako kapesní verze s použitím třeba do kávy.
Čtěte také Pozdrav z Porta – degustace portského v Brně
Očekávaným kouskem degustačního večera je 25-ti letá brandy Tirakal – v překladu mocná, císařská. Její barva je hnědá s lehce zlatavými tóny. Ve vůni jsou citrusy a lískový oříšek. V chuti je hebká a delikátní, s tóny čokolády a zahradního ovoce.
Nejlépe si ji vychutnáte k dezertům, čaji, kávě a doutníkům.
Degustace je u konce a zbytek času je věnován sdělování zážitků, dotazům a objednávkám.
Máte rádi arménskou brandy nebo více francouzský cognac?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Kategorie: gurmán Brno
Nejen degustaci vín nabízí Moravská vinotéka v Brně. Počátkem února se ukázala v novém a za přítomnosti odborníka Ashota Hovsepyana zde proběhla ochutnávka sedmi ročníků Arménské brandy. Více nastíní reportáž BrNovinek.
Na úvod zástupce továrny Yerevan Ararat brandy zavádí řeč o samotné arménské brandy.
Dovídáme se, že její kořeny sahají do roku 1877 a jsou spojeny s okolím pevnosti Erivan. V roce 1900 získala brandy cenu Grand Prix a pro její znamenitou chuť mohl výrobce začít používat označení cognac namísto brandy.
V překladu název brandy znamená legendu či pověst. Pro její výrobu se používají arménské bílé odrůdy révy vinné – Mskhali, Voskehat, Kangun, Garandmak a Rkatsiteli.
Ashot prozrazuje, čím je arménský cognac tak výjimečný. Záleží na půdě a odrůdách hroznů. V Arménii je sucho a hrozny se pěstují v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Dochází tak k jiné cukernatosti hroznů, která se chová odlišně v destilátu. Každý destilát se míchá s přírodní vodou z hor a kapkami sladkého sirupu.
Jako první ochutnáváme ročník tříleté světle žluté Araspel. Dle odborníka má vonět po mandlích a rozinkách. V chuti je mladá s ostřejším zakončením s tóny para ořechů a kandovaného ovoce. „Abychom to rozlišili, museli bychom zůstat déle. Jsme začátečníci.“, ozývá se s humorem jeden z degustátorů.
Následuje ročník pět - stejného názvu. Jako jediný má 42 % a je prý nejprodávanější. Ostatní ročníky mají 40%.
Před dalším vzorkem se dovídáme o sudech určených pro zrání brandy.
Používají se sudy dubové, ve kterých destilát dostane barvu a chuť. Nepřidává se žádné barvivo. Stáří dubového dřeva pro výrobu sudu je 40 a více let. Objemy sudů se pohybují v rozmezí 300 až 700 litrů a ve fabrice leží na sobě ve třech řadách. Sud je používán asi 175 let, ale v průběhu doby musí čelit potřebným renovacím.
Classic s ročníkem sedm má zlatožlutou barvu s nahnědlým odstínem. Je zajímavé pozorovat barvu proti světlu. Má mít vůni ořechů, mandlí a mandlového likéru. V chuti lehce karamelový s medovým zakončením.
A jak brandy správně konzumovat? Brandy nalijeme do skleničky "koňakovky", kde ji necháme zahřát na pokojovou teplotu zhruba půl hodiny. Tím se uvolní vůně a sníží se ostrost alkoholu. Konzumuje se jako aperitiv po malých doušcích. Může se podávat i na ledu.
Ashot dodává, že dobrý cognac se pozná tak, že při rozlévání nelepí na prsty a vydrží na nich vůně.
Při degustování brandy se pro změnu chutě nejvíce doporučuje čokoláda. Po lahodném kousku čokolády se pouštíme do dalších vzorků - Classic s ročníkem deset, patnáct a dvacet.
Další zmínka odborníka je o velikostech lahví. Pro ročníky 3 až 20 se používají půllitrové lahve. Pro 25-ti leté pak sedmičkové. K dostání jsou i pětileté v objemu 0,05 litrů. Podle pana Adámka z Moravské vinotéky jsou to takzvané jednohubky, vhodné jako kapesní verze s použitím třeba do kávy.
Čtěte také Pozdrav z Porta – degustace portského v Brně
Očekávaným kouskem degustačního večera je 25-ti letá brandy Tirakal – v překladu mocná, císařská. Její barva je hnědá s lehce zlatavými tóny. Ve vůni jsou citrusy a lískový oříšek. V chuti je hebká a delikátní, s tóny čokolády a zahradního ovoce.
Nejlépe si ji vychutnáte k dezertům, čaji, kávě a doutníkům.
Degustace je u konce a zbytek času je věnován sdělování zážitků, dotazům a objednávkám.
Máte rádi arménskou brandy nebo více francouzský cognac?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Zobrazeno: 10457