brnovinky

Přepnout do PC verze

uvod_4_Kninicske_lihobrani_Kninicky_27032010_11_JT4. Kníničské lihobraní určilo nejlepší lihoviny

 

Poslední březnový víkend proběhla v tělocvičně školy v Kníničkách u Brna akce s názvem Kníničské lihobraní. Jde o soutěž domácích lihovin, jež se koná teprve čtvrtým rokem, ale těší se veliké oblibě. Akci pořádalo sdružení Sopka (sdružení občanů a přátel Kníniček) pod vedením manželů Keprtových.

Číst dál: 4. Kníničské lihobraní určilo nejlepší lihoviny

> 4. Kníničské lihobraní určilo nejlepší lihoviny

uvod_4_Kninicske_lihobrani_Kninicky_27032010_11_JT4. Kníničské lihobraní určilo nejlepší lihoviny

 

Poslední březnový víkend proběhla v tělocvičně školy v Kníničkách u Brna akce s názvem Kníničské lihobraní. Jde o soutěž domácích lihovin, jež se koná teprve čtvrtým rokem, ale těší se veliké oblibě. Akci pořádalo sdružení Sopka (sdružení občanů a přátel Kníniček) pod vedením manželů Keprtových.

Zobrazeno: 8769

Číst dál: 4. Kníničské lihobraní určilo nejlepší lihoviny

Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6549_18022010_MK

Nedaleko brněnské katedrály na Petrově proběhla ve sklepních prostorách ve čtvrtek 18. února degustace jedinečných českých a belgických klášterních piv. Uspořádalo ji Občanské sdružení Na kolečkách ve spolupráci s prodejnou Benedictus, která jako jediná prodává v České republice klášterní produkty.

Číst dál: Na Petrově v Brně se ochutnávala česká a belgická klášterní piva

> Na Petrově v Brně se ochutnávala česká a belgická klášterní piva

Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6549_18022010_MK

Nedaleko brněnské katedrály na Petrově proběhla ve sklepních prostorách ve čtvrtek 18. února degustace jedinečných českých a belgických klášterních piv. Uspořádalo ji Občanské sdružení Na kolečkách ve spolupráci s prodejnou Benedictus, která jako jediná prodává v České republice klášterní produkty.

uvod_Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7945_MKOd desíti do šestnácti v Moravské vinotéce v Brně

V Moravské vinotéce v Brně to v sobotu 28. listopadu opět žilo. Na účastníky akce Od desíti do šestnácti čekal nelehký úkol v podobě ochutnávky 86-ti vzorků vín od 22 dodavatelů. Jak to vše dopadlo, se dočtete z reportáže BrNovinek.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7938_MK

 

Již u vchodu do Moravské vinotéky nelze přeslechnout ruch z galerie, nacházející se ve dvoře vinotéky. Přicházíme asi hodinu před ukončením akce a 5-ti hodinové degustování je již na některých účastnících přeci jen znát. K registraci se přihlásilo okolo 70-ti účastníků. Hostesky s úsměvem nalévají vína mladá i stará. K ochutnání jsou i vína slámová, panenská či portské. Svatomartinská vína chyběla, ale jak nám prozradil majitel vinotéky Jakub Adámek, v plánu je speciální ochutnávka právě těchto vín.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7943_MK

 

Jediným zástupcem zahraničního bílého vína je vzorek číslo 4 - Cuvée Angel Santa Mária 2001, které doputovalo do Moravské vinotéky až z Laguardie ve Španělsku. V průběhu akce probíhá soutěž o anonymní víno a účastníci vyplňují anketu o nejlepší moravská vína výstavy se slosováním o vybraná vína a jiné ceny. Šampioni budou zveřejněni po skončení akce, ale favorité jsou už nyní jasní. Každý návštěvník dostává speciální brožuru obsahující mimo jiné i přehled vystavovaných vín s údaji o původu vína, druhu, obsahu cukru, % alkoholu, kyselin a dalších charakteristik.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7959_MK

 

Ochutnáváme Chardonnay ze dvou různých oblastí, Sauvignon se znatelným zbytkovým cukrem, Rulandské šedé, Tramín červený a sladkou Pálavu, která se stává mým favoritem.

 

Přes další bílá vína postupně přecházíme na vína červená. Ta mají více zahraničních zástupců. Nacházím vzorky z oblasti Francie, Portugalska, Španělska, ale i Republiky Jižní Afriky. Velmi zajímavou vůni a chuť připomínající kávu má vzorek číslo 74 – Pinotage 2008 Diemersfontein ze zmíněné RJA. Dornfelder chutná zase lehce po čokoládě.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7963_MK

 

Ochutnávku zakončujeme Portským vínem, do kterého se při výrobě přidává líh a dosahuje tak 22 % alkoholu.

 

Čas letí a je tu šestnáctá hodina, kterou Jakub ohlašuje zvonkem. Návštěvníkům dává ještě půl hodiny na dochutnávání vín a s děkováním za účast na akci se s nimi loučí.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7965_MK


Byli jste také degustovat? Máte raději vína moravská nebo zahraniční? Můžete vložit svůj komentář.

 

text Síma, foto Marián K.

 

Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce korkových tácků s plnobarevným potiskem - www.LamaRek.cz

 

Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7937_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7938_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7939_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7940_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7941_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7943_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7944_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7945_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7946_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7947_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7949_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7952_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7953_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7955_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7956_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7957_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7959_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7960_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7961_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7962_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7963_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7964_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7965_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7966_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7968_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7971_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7973_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7974_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7975_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7976_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7978_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7980_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7982_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7983_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7986_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7987_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7988_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7989_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7991_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7993_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7995_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7996_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_8001_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_8003_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_8006_MK

> Od desíti do šestnácti v Moravské vinotéce v Brně

uvod_Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7945_MKOd desíti do šestnácti v Moravské vinotéce v Brně

V Moravské vinotéce v Brně to v sobotu 28. listopadu opět žilo. Na účastníky akce Od desíti do šestnácti čekal nelehký úkol v podobě ochutnávky 86-ti vzorků vín od 22 dodavatelů. Jak to vše dopadlo, se dočtete z reportáže BrNovinek.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7938_MK

 

Již u vchodu do Moravské vinotéky nelze přeslechnout ruch z galerie, nacházející se ve dvoře vinotéky. Přicházíme asi hodinu před ukončením akce a 5-ti hodinové degustování je již na některých účastnících přeci jen znát. K registraci se přihlásilo okolo 70-ti účastníků. Hostesky s úsměvem nalévají vína mladá i stará. K ochutnání jsou i vína slámová, panenská či portské. Svatomartinská vína chyběla, ale jak nám prozradil majitel vinotéky Jakub Adámek, v plánu je speciální ochutnávka právě těchto vín.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7943_MK

 

Jediným zástupcem zahraničního bílého vína je vzorek číslo 4 - Cuvée Angel Santa Mária 2001, které doputovalo do Moravské vinotéky až z Laguardie ve Španělsku. V průběhu akce probíhá soutěž o anonymní víno a účastníci vyplňují anketu o nejlepší moravská vína výstavy se slosováním o vybraná vína a jiné ceny. Šampioni budou zveřejněni po skončení akce, ale favorité jsou už nyní jasní. Každý návštěvník dostává speciální brožuru obsahující mimo jiné i přehled vystavovaných vín s údaji o původu vína, druhu, obsahu cukru, % alkoholu, kyselin a dalších charakteristik.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7959_MK

 

Ochutnáváme Chardonnay ze dvou různých oblastí, Sauvignon se znatelným zbytkovým cukrem, Rulandské šedé, Tramín červený a sladkou Pálavu, která se stává mým favoritem.

 

Přes další bílá vína postupně přecházíme na vína červená. Ta mají více zahraničních zástupců. Nacházím vzorky z oblasti Francie, Portugalska, Španělska, ale i Republiky Jižní Afriky. Velmi zajímavou vůni a chuť připomínající kávu má vzorek číslo 74 – Pinotage 2008 Diemersfontein ze zmíněné RJA. Dornfelder chutná zase lehce po čokoládě.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7963_MK

 

Ochutnávku zakončujeme Portským vínem, do kterého se při výrobě přidává líh a dosahuje tak 22 % alkoholu.

 

Čas letí a je tu šestnáctá hodina, kterou Jakub ohlašuje zvonkem. Návštěvníkům dává ještě půl hodiny na dochutnávání vín a s děkováním za účast na akci se s nimi loučí.Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7965_MK


Byli jste také degustovat? Máte raději vína moravská nebo zahraniční? Můžete vložit svůj komentář.

 

text Síma, foto Marián K.

 

Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce korkových tácků s plnobarevným potiskem - www.LamaRek.cz

 

Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7937_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7938_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7939_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7940_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7941_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7943_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7944_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7945_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7946_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7947_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7949_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7952_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7953_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7955_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7956_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7957_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7959_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7960_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7961_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7962_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7963_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7964_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7965_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7966_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7968_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7971_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7973_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7974_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7975_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7976_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7978_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7980_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7982_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7983_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7986_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7987_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7988_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7989_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7991_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7993_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7995_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_7996_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_8001_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_8003_MK
Od_10ti_do_16ti_Moravska_vinoteka_Brno_28112009_IMG_8006_MK

Zobrazeno: 13094

uvod_Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4772_02022010_MKS vůní Arménie - degustace Arménské brandy v Moravské vinotéce v Brně

 

Nejen degustaci vín nabízí Moravská vinotéka v Brně. Počátkem února se ukázala v novém a za přítomnosti odborníka Ashota Hovsepyana zde proběhla ochutnávka sedmi ročníků Arménské brandy. Více nastíní reportáž BrNovinek.

 

Na úvod zástupce továrny Yerevan Ararat brandy zavádí řeč o samotné arménské brandy.

Dovídáme se, že její kořeny sahají do roku 1877 a jsou spojeny s okolím pevnosti Erivan. V roce 1900 získala brandy cenu Grand Prix a pro její znamenitou chuť mohl výrobce začít používat označení cognac namísto brandy.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4727_02022010_MK

 

V překladu název brandy znamená legendu či pověst. Pro její výrobu se používají arménské bílé odrůdy révy vinné – Mskhali, Voskehat, Kangun, Garandmak a Rkatsiteli.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4728_02022010_MK

 

Ashot prozrazuje, čím je arménský cognac tak výjimečný. Záleží na půdě a odrůdách hroznů. V Arménii je sucho a hrozny se pěstují v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Dochází tak k jiné cukernatosti hroznů, která se chová odlišně v destilátu. Každý destilát se míchá s přírodní vodou z hor a kapkami sladkého sirupu.

 

Jako první ochutnáváme ročník tříleté světle žluté Araspel. Dle odborníka má vonět po mandlích a rozinkách. V chuti je mladá s ostřejším zakončením s tóny para ořechů a kandovaného ovoce. „Abychom to rozlišili, museli bychom zůstat déle. Jsme začátečníci.“, ozývá se s humorem jeden z degustátorů.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4740_02022010_MK

 

Následuje ročník pět - stejného názvu. Jako jediný má 42 % a je prý nejprodávanější. Ostatní ročníky mají 40%.

Před dalším vzorkem se dovídáme o sudech určených pro zrání brandy.

 

Používají se sudy dubové, ve kterých destilát dostane barvu a chuť. Nepřidává se žádné barvivo. Stáří dubového dřeva pro výrobu sudu je 40 a více let. Objemy sudů se pohybují v rozmezí 300 až 700 litrů a ve fabrice leží na sobě ve třech řadách. Sud je používán asi 175 let, ale v průběhu doby musí čelit potřebným renovacím.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4754_02022010_MK


Classic s ročníkem sedm má zlatožlutou barvu s nahnědlým odstínem. Je zajímavé pozorovat barvu proti světlu. Má mít vůni ořechů, mandlí a mandlového likéru. V chuti lehce karamelový s medovým zakončením.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4749_02022010_MK

 

A jak brandy správně konzumovat? Brandy nalijeme do skleničky "koňakovky", kde ji necháme zahřát na pokojovou teplotu zhruba půl hodiny. Tím se uvolní vůně a sníží se ostrost alkoholu. Konzumuje se jako aperitiv po malých doušcích. Může se podávat i na ledu.

Ashot dodává, že dobrý cognac se pozná tak, že při rozlévání nelepí na prsty a vydrží na nich vůně.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4758_02022010_MK

 

Při degustování brandy se pro změnu chutě nejvíce doporučuje čokoláda. Po lahodném kousku čokolády se pouštíme do dalších vzorků - Classic s ročníkem deset, patnáct a dvacet.

 

Další zmínka odborníka je o velikostech lahví. Pro ročníky 3 až 20 se používají půllitrové lahve. Pro 25-ti leté pak sedmičkové. K dostání jsou i pětileté v objemu 0,05 litrů. Podle pana Adámka z Moravské vinotéky jsou to takzvané jednohubky, vhodné jako kapesní verze s použitím třeba do kávy.

 

Čtěte také Pozdrav z Porta – degustace portského v Brně

 

Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4760_02022010_MK

Očekávaným kouskem degustačního večera je 25-ti letá brandy Tirakal – v překladu mocná, císařská. Její barva je hnědá s lehce zlatavými tóny. Ve vůni jsou citrusy a lískový oříšek. V chuti je hebká a delikátní, s tóny čokolády a zahradního ovoce.

Nejlépe si ji vychutnáte k dezertům, čaji, kávě a doutníkům.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4773_02022010_MK

 

Degustace je u konce a zbytek času je věnován sdělování zážitků, dotazům a objednávkám.

 

Máte rádi arménskou brandy nebo více francouzský cognac?

 

text Síma, foto Marián K., BrNovinky

 

Dobré nápoje (raději nealkoholické) si rád vychutnává i Lama Rek, výrobce voňavých korkových tácků s potiskem pod vaše drinky - www.LamaRek.cz

 

 

> S vůní Arménie - degustace Arménské brandy v Moravské vinotéce v Brně

uvod_Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4772_02022010_MKS vůní Arménie - degustace Arménské brandy v Moravské vinotéce v Brně

 

Nejen degustaci vín nabízí Moravská vinotéka v Brně. Počátkem února se ukázala v novém a za přítomnosti odborníka Ashota Hovsepyana zde proběhla ochutnávka sedmi ročníků Arménské brandy. Více nastíní reportáž BrNovinek.

 

Na úvod zástupce továrny Yerevan Ararat brandy zavádí řeč o samotné arménské brandy.

Dovídáme se, že její kořeny sahají do roku 1877 a jsou spojeny s okolím pevnosti Erivan. V roce 1900 získala brandy cenu Grand Prix a pro její znamenitou chuť mohl výrobce začít používat označení cognac namísto brandy.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4727_02022010_MK

 

V překladu název brandy znamená legendu či pověst. Pro její výrobu se používají arménské bílé odrůdy révy vinné – Mskhali, Voskehat, Kangun, Garandmak a Rkatsiteli.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4728_02022010_MK

 

Ashot prozrazuje, čím je arménský cognac tak výjimečný. Záleží na půdě a odrůdách hroznů. V Arménii je sucho a hrozny se pěstují v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Dochází tak k jiné cukernatosti hroznů, která se chová odlišně v destilátu. Každý destilát se míchá s přírodní vodou z hor a kapkami sladkého sirupu.

 

Jako první ochutnáváme ročník tříleté světle žluté Araspel. Dle odborníka má vonět po mandlích a rozinkách. V chuti je mladá s ostřejším zakončením s tóny para ořechů a kandovaného ovoce. „Abychom to rozlišili, museli bychom zůstat déle. Jsme začátečníci.“, ozývá se s humorem jeden z degustátorů.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4740_02022010_MK

 

Následuje ročník pět - stejného názvu. Jako jediný má 42 % a je prý nejprodávanější. Ostatní ročníky mají 40%.

Před dalším vzorkem se dovídáme o sudech určených pro zrání brandy.

 

Používají se sudy dubové, ve kterých destilát dostane barvu a chuť. Nepřidává se žádné barvivo. Stáří dubového dřeva pro výrobu sudu je 40 a více let. Objemy sudů se pohybují v rozmezí 300 až 700 litrů a ve fabrice leží na sobě ve třech řadách. Sud je používán asi 175 let, ale v průběhu doby musí čelit potřebným renovacím.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4754_02022010_MK


Classic s ročníkem sedm má zlatožlutou barvu s nahnědlým odstínem. Je zajímavé pozorovat barvu proti světlu. Má mít vůni ořechů, mandlí a mandlového likéru. V chuti lehce karamelový s medovým zakončením.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4749_02022010_MK

 

A jak brandy správně konzumovat? Brandy nalijeme do skleničky "koňakovky", kde ji necháme zahřát na pokojovou teplotu zhruba půl hodiny. Tím se uvolní vůně a sníží se ostrost alkoholu. Konzumuje se jako aperitiv po malých doušcích. Může se podávat i na ledu.

Ashot dodává, že dobrý cognac se pozná tak, že při rozlévání nelepí na prsty a vydrží na nich vůně.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4758_02022010_MK

 

Při degustování brandy se pro změnu chutě nejvíce doporučuje čokoláda. Po lahodném kousku čokolády se pouštíme do dalších vzorků - Classic s ročníkem deset, patnáct a dvacet.

 

Další zmínka odborníka je o velikostech lahví. Pro ročníky 3 až 20 se používají půllitrové lahve. Pro 25-ti leté pak sedmičkové. K dostání jsou i pětileté v objemu 0,05 litrů. Podle pana Adámka z Moravské vinotéky jsou to takzvané jednohubky, vhodné jako kapesní verze s použitím třeba do kávy.

 

Čtěte také Pozdrav z Porta – degustace portského v Brně

 

Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4760_02022010_MK

Očekávaným kouskem degustačního večera je 25-ti letá brandy Tirakal – v překladu mocná, císařská. Její barva je hnědá s lehce zlatavými tóny. Ve vůni jsou citrusy a lískový oříšek. V chuti je hebká a delikátní, s tóny čokolády a zahradního ovoce.

Nejlépe si ji vychutnáte k dezertům, čaji, kávě a doutníkům.Degustace_Armenskych_konaku_Moravska_vinoteka_IMG_4773_02022010_MK

 

Degustace je u konce a zbytek času je věnován sdělování zážitků, dotazům a objednávkám.

 

Máte rádi arménskou brandy nebo více francouzský cognac?

 

text Síma, foto Marián K., BrNovinky

 

Dobré nápoje (raději nealkoholické) si rád vychutnává i Lama Rek, výrobce voňavých korkových tácků s potiskem pod vaše drinky - www.LamaRek.cz

 

 

Zobrazeno: 10457

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze