brnovinky

Přepnout do PC verze

Cukr s láskou, s láskou k cukru – ve 30 000 pytlících

608-cukry-Katka-Pelcova-IMG 0806Závislost pro milovníka sladkostí i pro sběratele. Cukr. Dá se sbírat? A jak? Přesvědčte se o tom sami přímo na výstavě Kateřiny Pelcové ve společenském sále Kulturního vzdělávacího a informačního centra v Brně-Vinohradech od 22. do 24. února 2013. Na výstavě s názvem Cukr s láskou, s láskou k cukru, uvidíte část z autorčiny sbírky zhruba 30 tisíc balených cukrů i jiných cukrových produktů. Poznejte, jak vypadají tyčinky, vrtulky, kostky, ale i pořádné cukrové homole. Oslaďte si život.



brnovinky vášnivou cukrovou sběratelku vyzpovídaly


Kdy a jak tě napadlo sbírat cukr?


180-cukry-Katka-Pelcova-PA090070Cukry sbírám asi 13 let. Byla jsem s babičkou na návštěvě u její kamarádky, která mi nabídla k čaji cukr. Byl zabalený v sáčku. Já, tehdy ještě jako dítě, jsem si sáček vzala, ale místo v čaji skončil v kapse. Protože jsem tehdy nechodila do kaváren, balené cukry jsem neznala.


Doma jsem měla sbírku ubrousků po mamince, a tak jsem si říkala, proč nesbírat i něco jiného. A bylo to! Cukry mi začali nosit známí. Když jsem zjistila, že existuje klub sběratelů baleného cukru, přihlásila jsem se do této organizace. Sbírka se pak začala pěkně rozrůstat.


Zajímá tě jen ten sáčkový nebo i v jiném provedení?


180-cukry-Katka-Pelcova-IMG 2071Dříve jsem sbírala jen sáčkové, respektive balené cukry, což nejsou nejen pytlíky, ale například i balené kostky cukru. Dnes už má sbírka obsahuje vše, co se cukru týče. Mám cukry vanilkové a skořicové, sbírám cukrové homole, historické i současné, různá cukrová balení, krabičky od cukru. Ale mám ve sbírce i několik cukřenek. Zajímám se tedy o vše, co je s cukrem spojené.


Dokážeš odhadnou, jak velkou zásobu už máš? Kde cukry skladuješ?


180-cukry-Katka-Pelcova-Sweet sugar world 036Balených cukrů mám asi 30 tisíc kusů. Bohužel to nevím přesně, protože se sbírka pořád rozrůstá. Ale ráda bych si vytvořila systém v počítači, který by počítal za mě. Takový mají někteří sběratelé. Co se týče skladování, zatím mám cukry ve svém pokoji, ale myslím, že mě brzy vytlačí. Cukry ukládám do euroobalů a uchovávám převážně v šanonech nebo papírových krabicích.


Sladká sběratelská komunita se dělí na ty, kteří schraňují pytlíky i s cukrem, a druhý tábor, jež sáčky vysypává a sbírá jen prázdné obaly. Kam se řadíš ty?


Já patřím k té druhé skupině, sbírám pytlíky i s jejich obsahem. Myslím si, že sáčky bez cukru nejsou to pravé, k balenému cukru cukr prostě patří. Chápu ale, že někteří sběratelé kvůli úspoře místa cukry vysypávají. Možná je ale lepší cukr nevysypávat, spíše se zaměřit na nějakou specializaci. Je to věc každého sběratele, pro co se rozhodne.


Podle čeho svoji sbírku třídíš?


180-cukry-Katka-Pelcova-Sweet sugar world 021Mám dvě kritéria. Třídím podle tvarů cukru a potom podle zemí. Českou republiku mám podrobněji roztříděnou podle různých oblastí, například restaurace, hotely, cukrovary, cukry sběratelů, letecké, nápoje, velkosklady. Cizinu, kde je cukrů velmi mnoho, třeba v Itálii či , Španělsku, se snažím třídit i podle výrobců a balíren.


Považuješ nějaký kousek za nejcennější? Jaký to je?


Nejcennější jsou pro mě cukry staré, hlavně Československé, z cukrovarů, které dnes již nevyrábí. Ty lze těžko získat. Stejně tak i staré cukrové homole. Velkou radost mám ale také z cukrů, které jsou z různých exotických zemí, kam se běžně člověk nedostane. Nedávno jsem získala cukr z ostrovního státu Trinidad a Tobago. Jsem vždy velmi ráda, když se mi sbírka rozroste o další nový stát. Ale neodmítnu žádný cukr, potěší mě každý, kdo si na mě vzpomene a do mé sbírky přispěje.


Jsi členkou Klubu sběratelů baleného cukru, čím se klub zabývá?


Klub sběratelů baleného cukru – KSBC – se zabývá sdružováním sběratelů se stejným zájmem – sbíráním cukru. Dvakrát do roka pořádá výměnné dny, letní mezinárodní burzu sběratelů cukru, a na podzim výroční členskou schůzi spojenou také s výměnou cukříků.


608-cukry-Katka-Pelcova-IMG 2089Mimo toho vydává pro své členy klubové cukrové série a časopis Cukřenka, kde je vždy zajímavé počtení ze světa cukru. Já jsem členkou klubu 10 let. Je pro mě důležité, že jsem díky klubu získala spoustu přátel, s nimiž se stýkám nejen na burzách.


Máte v klubu svoji hantýrku? Jak fundovaně říkáte sáčku s cukrem?


Asi jako každá zájmová skupina, i sběratelé cukrů mají svoji hantýrku. Myslím, že nejvíce se odráží právě v pojmenovaní různých balení cukru, samozřejmě vychází z toho, jak balíček vypadá. Balené cukry označujeme jako pytlík nebo sáček, tyčinka nebo trubička, kostka, vrtulka, čtvereček, ale také vajíčko, srdíčka nebo kolečka, balóny. Myslím, že i cukrový laik dokáže určit, jak asi tyto jednotlivé cukry vypadají.


Co cukr a zahraničí, jsi v kontaktu se sběrateli i mimo Českou republiku?


Zahraniční cukry, to je obrovská spousta různých balení. Obzvlášť některé země jsou doslova mistry ve výrobě a balení cukrů, třeba Itálie, Francie, Španělsko, Švýcarsko, Německo.

V těchto zemích se dají pěkné balené cukry a celé cukrové série nakoupit v obchodech, jsou na nich různé motivy, především barevné, výjimkou nejsou ani fotografie. Myslím, že zahraniční sběratelé mají oproti nám značnou výhodu. Také v zahraničí jsou sběratelské organizace. Díky nim jsem měla možnost navštívit burzu cukrů v Itálii a v Německu. Kontaktů mám poměrně hodně, se spoustou sběratelů se znám osobně, dopisuji si několikrát do roka se sběratelkou z Anglie.


Brousí si někdy na tvoji sbírku zuby nezvaný návštěvník, třeba z hmyzí říše?


180-cukry-Katka-Pelcova-plakatTato otázka mě nepřekvapuje, mám několik kamarádů, kteří vyhrožovali, že mi na cukry pozvou mravence. Naštěstí musím říct, že s tímto problém nemám. Tím, že jsou cukry balené, nelákají žádné nezvané hmyzí návštěvníky. Snad to tak vydrží i nadále. Někdy se spíš objeví nějaké malé dítko, které by si na cukrech chtělo smlsnout, to vidím jako větší nebezpečí. Také hrozí nebezpečí, že pokud obdržím nějaký cukr politý, může se stát, že navlhne a potom ztvrdne. Ale to jsou spíše výjimky.


Sladíš?
Jak co. Třeba kávu si osladit musím, ale naštěstí ji moc často nepiju. Čaj si někdy osladím, ale někdy ho zvládnu hořký. Nejčastěji, když jsem někde v kavárně a dostanu k němu cukr, který ještě nemám ve sbírce.


Výstava Cukr s láskou, s láskou k cukru - v kostce

• 22. do 24. února 2013 - vernisáž v pátek 22. února v 17 hodin

• pro veřejnost otevřeno v sobotu a neděli od 9 do 17 hodin

• v sobotu 23. 2. je od 15 hodin na programu malé setkání sběratelů balených cukrů spojené s výměnou

• Společenský sál Kulturního vzdělávacího a informačního centra, Pálavské náměstí 15 (nad Albertem),Brno-Vinohrady

• vstupné dobrovolné


MaK., brnovinky, foto Kateřina Pelcová

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze