brnovinky

Přepnout do PC verze

Obrem mezi vlaky – areál AŽD, 25. 6. 2009

Je čtvrteční horké odpoledne a já se vydávám na den otevřených dveří společnosti, jejíž název málokomu něco řekne. Signal Projekt sídlící poblíž Kociánky v areálu AŽD v Brně. Co se pod tím skrývá? Jedná se o vzdělávací středisko, kde mají trenažér pro výuku obsluhy zabezpečovacího zařízení prostřednictvím jednotného obslužného pracoviště. Zkráceně – školí se zde výpravčí a mnoho dalších pracovníků, kteří mají v reálu na starost ovládání návěstidel, stavění vlakových cest a mnoho dalších činností, jenž slouží k naší bezpečné jízdě vlakem. Modelové kolejiště je vybaveno i několikrát medializovanými zabezpečeními ESA11. Provoz trenažéru přišlo shlédnout, jak pořadatelé sami zmínili, celkem dost zájemců a to malých i velkých a to přesto, že akce nebyla, pokud vím, nijak moc prezentována.

 

Nahlédněme blíže. Je zde několik nádraží a zastávek, mezi nimi například Vrátno, Brno – Signal projekt či Trnkovany (ředitelem je Ing. Trnka). K vidění je i věrná kopie brněnského hlavního nádraží. Celé kolejiště je do detailu malou napodobeninou ostrého provozu. Na první pohled se vše zdá jako hračka, ale při delším bádání kolem profičí „pára“ za identického zvuku, přes most, pod kterým se rozlévá klidná hladina jezera se řítí svítící „Brejlovec“ táhnoucí kontejnery Hornbach. O kus dál se potká na dvoukolejce s rychlovlakem SNCF – TGV. U výtopny čekají naložené nákladní vozy s cívkami a kusy sloupů na další výstavbu troleje, která tu samozřejmě nechybí. Raději si dávám pozor, abych se troleje nedotkl, člověk tady nikdy neví, kam až ta propracovanost a napodobení zašlo :-)

 

Jaaaj, vykolejil nám vagón, který táhla parní lokomotiva. A proto je někdy nezbytná ruka obsluhy, jenž, v ruce držící dálkové ovládání, napravuje škodu během pár chvil a simuluje silné rameno jeřábu. Zpět na koleji je i jídelní vůz. Snad se lidem nevylily skleničky stojící na stolech, které jsou samozřejmě osvíceny. Pokud by, nedejbože, došlo k povolení šroubů pražců, nevadí. Přijede žlutá podbíječka a hezky je dotáhne.

 

Na další zastávce smutně čekají prázdné vozíky na zavazadla a vyhlížejí příjezd cestujících. Příchozí cestující z ulice jsou asi v nádražní hale. Někteří si možná odskočili na nádražní záchodky nebo si čtou plakáty. Z tunelu se náhle vyřítí „Žehlička“. Hezky pomalu, máš červenou! Tak šup šup, obsluha staví vlakovou cestu, ihned cvakají výhybky a návěstidlo se rozsvítí jako jarní tráva. Zelená, jede se dál.

 

Meziměstský dvoupatrák nabírá další cestující a šine si to krajinou dál. Na obzoru se tyčí věže Petrova a silueta Špilberku. Náhle se okolo prožene motorák. V kabině strojvedoucího je asi nějaký malý kameraman! Přenáší obraz on-line na veliké plátno v místnosti. Vlaky se pohybují svojí přirozenou rychlostí a i když se z výšky jeví, jako dosti pomalé, při pohledu na plátno se bojím, že někde vyletí ze zatáčky. Takový to je v tom malém světě fofr!

 

ESA11 zde funguje spolehlivě a tak má malý náklaďák co dělat, aby včas zastavil před přejezdem a neprorazil závory. Zřejmě spoléhal na to, že se jedná jen o modelové kolejiště a závory nefungují. Proto se snažil asi projet na červenou. Joooo, panáčku, dej si pozor, aby Tě nesnímala nějaká kamera policie. Tady funguje opravdu všechno. A tak teď musí čekat, až projede vlak. Cesta, po které náklaďák přijel, se vine do dáli a mistrná ruka malíře ji protáhla z horizontální roviny do vertikály a tak silnice pokračuje dál do ztracena, lemujíce keře a stromy, kterých je tu celkem zhruba celý tisíc.

 

Jak toto všechno funguje? Celý systém řídí výkonný počítač, jenž je schován za bezpečnostním sklem, jak jinak. A tak pohledem na monitor můžeme nahlédnout do mnoha čísel a písmenek, které po něm hbitě lítají.

 

Vše je opravdu dokonalé a je fajn, že se toto modelové kolejiště přináší veliký užitek mnoha lidem, jenž se zde zdokonalují v obsluze systému.

 

Na závěr pár technických dat. Celková plocha kolejiště je 47 m2, délka kolejí 260 m, z toho 200 metrů pod trolejí. Jezdí zde 126 kolejových vozidel, ze kterých je 18 hnacích. Nalezneme tu jednu funící parní lokomotivu, 2 výkonné elektrické ÖBB, 10 elektrických a 4 motorové lokomotivy ČD, 1 automatickou strojní podbíječku řady ASP09, 21 osobních a 87 nákladních vozů s automatickými spřáhly.

 

Na kolejišti je 5 železničních stanic, z nichž je jedna dálkově řízená, 103 výhybek, z toho 16 křižovatkových a 2 samovratné, 6 plně funkčních výkolejek. Provoz řídí 180 jedno- až pětisvětlových návěstidel s indikátory rychlosti, 6 přejezdových zabezpečovacích světelných zařízení typu AŽD 71, z toho 2 dvoukolejné se závorami, 1 jednokolejné se závorami, 3 jednokolejné bez závor. 3 přejezdová zařízení mají zapracovanou vazbu na staniční zabezpečovací zařízení, další 3 jsou na širé trati. Na dvoukolejné trati je instalováno napínané trolejové vedení.

 

Po cestě z trenažéru míjím na chodbě skutečný semafor a venku na zdi kovové logo AŽD. Cítil jsem se opravdu jako obr mezi vlaky, kde všechno bliká a svítí, cvaká, funí, vrčí...

 

Kdo jste den otevřených dveří v Signal Projektu nestihl, nahlédněte alespoň formou fotografií níže.

 

text & foto Marián K.

 

Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1303_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1305_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1308_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1311_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1312_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1317_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1318_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1320_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1325_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1326_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1329_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1330_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1331_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1332_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1335_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1336_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1339_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1342_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1351_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1352_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1353_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1354_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1355_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1356_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1365_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1366_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1368_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1369_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1374_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1375_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1376_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1378_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1379_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1381_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1384_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1386_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1387_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1389_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1391_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1394_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1395_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1396_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1397_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1400_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1403_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1404_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1405_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1406_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1408_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1409_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1412_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1419_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1433_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1435_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1437_MK

> Obrem mezi vlaky - trenažér pro vlaky - AŽD Brno

Obrem mezi vlaky – areál AŽD, 25. 6. 2009

Je čtvrteční horké odpoledne a já se vydávám na den otevřených dveří společnosti, jejíž název málokomu něco řekne. Signal Projekt sídlící poblíž Kociánky v areálu AŽD v Brně. Co se pod tím skrývá? Jedná se o vzdělávací středisko, kde mají trenažér pro výuku obsluhy zabezpečovacího zařízení prostřednictvím jednotného obslužného pracoviště. Zkráceně – školí se zde výpravčí a mnoho dalších pracovníků, kteří mají v reálu na starost ovládání návěstidel, stavění vlakových cest a mnoho dalších činností, jenž slouží k naší bezpečné jízdě vlakem. Modelové kolejiště je vybaveno i několikrát medializovanými zabezpečeními ESA11. Provoz trenažéru přišlo shlédnout, jak pořadatelé sami zmínili, celkem dost zájemců a to malých i velkých a to přesto, že akce nebyla, pokud vím, nijak moc prezentována.

 

Nahlédněme blíže. Je zde několik nádraží a zastávek, mezi nimi například Vrátno, Brno – Signal projekt či Trnkovany (ředitelem je Ing. Trnka). K vidění je i věrná kopie brněnského hlavního nádraží. Celé kolejiště je do detailu malou napodobeninou ostrého provozu. Na první pohled se vše zdá jako hračka, ale při delším bádání kolem profičí „pára“ za identického zvuku, přes most, pod kterým se rozlévá klidná hladina jezera se řítí svítící „Brejlovec“ táhnoucí kontejnery Hornbach. O kus dál se potká na dvoukolejce s rychlovlakem SNCF – TGV. U výtopny čekají naložené nákladní vozy s cívkami a kusy sloupů na další výstavbu troleje, která tu samozřejmě nechybí. Raději si dávám pozor, abych se troleje nedotkl, člověk tady nikdy neví, kam až ta propracovanost a napodobení zašlo :-)

 

Jaaaj, vykolejil nám vagón, který táhla parní lokomotiva. A proto je někdy nezbytná ruka obsluhy, jenž, v ruce držící dálkové ovládání, napravuje škodu během pár chvil a simuluje silné rameno jeřábu. Zpět na koleji je i jídelní vůz. Snad se lidem nevylily skleničky stojící na stolech, které jsou samozřejmě osvíceny. Pokud by, nedejbože, došlo k povolení šroubů pražců, nevadí. Přijede žlutá podbíječka a hezky je dotáhne.

 

Na další zastávce smutně čekají prázdné vozíky na zavazadla a vyhlížejí příjezd cestujících. Příchozí cestující z ulice jsou asi v nádražní hale. Někteří si možná odskočili na nádražní záchodky nebo si čtou plakáty. Z tunelu se náhle vyřítí „Žehlička“. Hezky pomalu, máš červenou! Tak šup šup, obsluha staví vlakovou cestu, ihned cvakají výhybky a návěstidlo se rozsvítí jako jarní tráva. Zelená, jede se dál.

 

Meziměstský dvoupatrák nabírá další cestující a šine si to krajinou dál. Na obzoru se tyčí věže Petrova a silueta Špilberku. Náhle se okolo prožene motorák. V kabině strojvedoucího je asi nějaký malý kameraman! Přenáší obraz on-line na veliké plátno v místnosti. Vlaky se pohybují svojí přirozenou rychlostí a i když se z výšky jeví, jako dosti pomalé, při pohledu na plátno se bojím, že někde vyletí ze zatáčky. Takový to je v tom malém světě fofr!

 

ESA11 zde funguje spolehlivě a tak má malý náklaďák co dělat, aby včas zastavil před přejezdem a neprorazil závory. Zřejmě spoléhal na to, že se jedná jen o modelové kolejiště a závory nefungují. Proto se snažil asi projet na červenou. Joooo, panáčku, dej si pozor, aby Tě nesnímala nějaká kamera policie. Tady funguje opravdu všechno. A tak teď musí čekat, až projede vlak. Cesta, po které náklaďák přijel, se vine do dáli a mistrná ruka malíře ji protáhla z horizontální roviny do vertikály a tak silnice pokračuje dál do ztracena, lemujíce keře a stromy, kterých je tu celkem zhruba celý tisíc.

 

Jak toto všechno funguje? Celý systém řídí výkonný počítač, jenž je schován za bezpečnostním sklem, jak jinak. A tak pohledem na monitor můžeme nahlédnout do mnoha čísel a písmenek, které po něm hbitě lítají.

 

Vše je opravdu dokonalé a je fajn, že se toto modelové kolejiště přináší veliký užitek mnoha lidem, jenž se zde zdokonalují v obsluze systému.

 

Na závěr pár technických dat. Celková plocha kolejiště je 47 m2, délka kolejí 260 m, z toho 200 metrů pod trolejí. Jezdí zde 126 kolejových vozidel, ze kterých je 18 hnacích. Nalezneme tu jednu funící parní lokomotivu, 2 výkonné elektrické ÖBB, 10 elektrických a 4 motorové lokomotivy ČD, 1 automatickou strojní podbíječku řady ASP09, 21 osobních a 87 nákladních vozů s automatickými spřáhly.

 

Na kolejišti je 5 železničních stanic, z nichž je jedna dálkově řízená, 103 výhybek, z toho 16 křižovatkových a 2 samovratné, 6 plně funkčních výkolejek. Provoz řídí 180 jedno- až pětisvětlových návěstidel s indikátory rychlosti, 6 přejezdových zabezpečovacích světelných zařízení typu AŽD 71, z toho 2 dvoukolejné se závorami, 1 jednokolejné se závorami, 3 jednokolejné bez závor. 3 přejezdová zařízení mají zapracovanou vazbu na staniční zabezpečovací zařízení, další 3 jsou na širé trati. Na dvoukolejné trati je instalováno napínané trolejové vedení.

 

Po cestě z trenažéru míjím na chodbě skutečný semafor a venku na zdi kovové logo AŽD. Cítil jsem se opravdu jako obr mezi vlaky, kde všechno bliká a svítí, cvaká, funí, vrčí...

 

Kdo jste den otevřených dveří v Signal Projektu nestihl, nahlédněte alespoň formou fotografií níže.

 

text & foto Marián K.

 

Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1303_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1305_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1308_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1311_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1312_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1317_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1318_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1320_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1325_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1326_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1329_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1330_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1331_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1332_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1335_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1336_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1339_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1342_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1351_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1352_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1353_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1354_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1355_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1356_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1365_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1366_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1368_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1369_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1374_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1375_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1376_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1378_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1379_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1381_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1384_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1386_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1387_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1389_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1391_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1394_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1395_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1396_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1397_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1400_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1403_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1404_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1405_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1406_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1408_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1409_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1412_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1419_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1433_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1435_MK
Modelovy_trenazer_AZD_Signal_Brno_25062009_IMG_1437_MK

Zobrazeno: 4429

LongStreet. Co to je toto? Všichni jistě znáte cyklo/bruslo stezku podél Svratky směr Olympia. Je asi nejlepší, zároveň také snad nejpřecpanější. Po Brně je několik dalších. Jejich popis lze nalézt všude možně na internetu. Ale někdo se možná nesoustředí jen na oficiální bruslostezky a rád by si prohlédl město i z jiných stran. Zakládám proto novou rubriku, kde budu průběžně, v rámci možností, popisovat možné i nemožné trasy Brnem. Pouličnímu bruslení se běžně říká street in-line. Tam se ale bruslaři zaměřují zpravidla jen na jednu lokalitu a provádějí různé psí kusy. Jenže mě spíš láká bruslení dálkové, sice trošku náročnější na kondici, ale zase člověk alespoň víc vidí. Jak to nazvat? Napadl mě název LongStreet in-line, tedy dálkové pouliční bruslení na kolečkách v řadě (na tzv. dvoustopých rollerech by to asi moc nešlo). Takže prostě zjednodušeně zakládám nové sportovně-dobrodružné odvětví LongStreet.
 
Příspěvek první - okruh středozápadní. Pod odstavcem vždy upozorním na hrozící nebezpečí a horší úseky.
images/stories/LongStreet/LongStreet_1_okruh_stredozapadni.jpgStartuju na Masaryčce. Po Masaryčce to jde líp směrem k nádraží, než naopak, jede to samo, stačí jen přeskakovat koleje, dát si pozor na poklopy u kanálů, nerovné dlažební kostky a hlavně na hustý provoz. Někdy je to skutečný slalom mezi lidmi. Lepší už to je po Nádražní na Nové sady. Pokud jste dostatečně rychlí, klidně to jde vzít po silnici. Je to z kopečka, takže fofr. Pozor opět na koleje a červené na semaforech. Ideální je přeskakovat ze silnice na chodník, zajistíte si tak skoro pořád zelenou (když nejedou auta, jdou chodci a naopak). Za chvilku jsem u Ronda, kde se klasicky napojuju na cyklostezku. Nyní jsem to beru na druhou stranu, přes křižovatku u Poříčí, dál až k devadesátistupňové zatáčce na konci stezky doleva, pak po Kamenné a hezky stoupáčkem (uff) nahoru až na vyhlídku. Tady chvilku oddych s výhledem na okolí a pokračuju z kopečka fofrem na Pisárky. Doporučuju zaujmout nízkou pozici a snížit těžiště. Ve vysoké rychlosti je to lepší a taky hlavně pak blíž k zemi :-) Pozor na zatáčky a cyklisty! Antrophos bohužel zavřený, tak pokračuju dál. Pozor na zrádné čudlíky na chodnících, sloužících jako vodítko nevidomým. Je jich plné Brno. Ve spojení s bruslemi jsou ale dost nebezpečné.
 
Přejíždím Pisáreckou a pokračuju po Veslařské až do Jundrova. Další zklamání, tenis club classic je taky zavřený, o Velikonocích se nesportuje. No nic, jedu dál. Pokud nejedou auta, jde to hezky po silnici. Chodník tu mají dlážděný, ale i tak se po něm dá jet, když vám nějaký domorodec nevstoupí od domu do dráhy. Překračuju koleje na Kníničské (přejet tuto ulici není jednoduché) Kolem vozovny Komín a střední školy informatiky dál na kruháč u Podveské.
 
Rozhodl jsem se kopírovat okružní linku a pokračuji nahoru po Hlavní. Tady to jde pomaleji, kopeček je prudký a po silnici to nejde. Musím tedy po úzkém dlážděném chodníku, kde se pohybují i lidé, jaké překvapení:-) Docela to jde. Napojuju se na Štursovu a dál po Kroftově až na Přívrat. Tady si dávám první občerstvovací zastávku na čerpací stanici. Čerpám do sebe ionťák. Zamávám do oken jednoho bytu a po krátké pauze pokračuju dál.
 
Sjíždím od pumpy prudký kopeček po hliněné pěšině a trávě na stezku, která kopíruje Královopolskou. Hezky nahoru po stezce. Dolů by to teda bylo určitě příjemnější, ale šířka je dobrá, pěkně se dá zabrat. Na Skácelovu je to kousek. Cesta dál je uzavřena, přebíhám rozkopaný terén a pokračuju myší dírou "provizorním průchodem" po dřevěných podlážkách na Purkyňovu. Pak to točím po Vackově na Vodovu, dál po Dobrovského na Chodskou. Tady už vede cyklostezka, byť dlážděná. Docela to po ní upaluje. Pozor na cyklisty, chodce, pejsky a hlavně již zmiňované vodící čudlíky pro nevidomé.
 
Chodská přechází na Botanickou. Stezka končí u křižovatky s Antonínskou. Po ní jedu z kopečka na Lidickou. Tady je chodník dostatečně široký, jede se dobře. Za nedlouho jsem na Moravském náměstí, kde potkávám Miloše Hlaváčka, kterého jsem minulý rok fotografoval a od té doby mám pro něj fotografie. Konečně jsem ho objevil. Parkem pokračuju na Joštovu a po České na Svoboďák. Tady si užívám odpoledního sluníčka, odpočívám po náročné akci, dávám si plechovou Plzeň na zahnání žízně a doplnění vitamínu B a k tomu jahodový šejk :-)
 
Po dostatečném relaxu na lavičce se vracím Masaryčkou na místo startu.
 
Byl to výborný výlet velkou částí Brna, někdy sice trošku na hranici jeditelnosti, ale fajn.
 
Důležité upozornění! Chrániče zápěstí, loktů a kolen, ochranná skate přilba a brýle proti prachu a mouchám jsou nezbytností, zvlášť v nadupaném městském provozu. Uvedená trasa je vhodné pouze pro ostřílené bruslaře, stabilita je leckdy dost narušena a pohotová reakce při vyhýbání se různám překážkám, přeskakování kolejí, děr, nerovností je potřebná. Doporučuju nejprve zvládnout dokonale pocit jistoty na bruslích, brzdnou techniku (nejlépe několika způsoby) a hlavně neustále pozorovat dění okolo sebe, před i za sebou a předvídat možné nepříjemné situace (auto nedá přednost, chodec, cyklista nebo zvířátko vstoupí či vjede do dráhy, náhlá nerovnost terénu, překážky, kanálové poklopy a hlavně ty vodící čudlíky pro nevidomé - ty jsou nejzákeřnější, nejsou moc vidět, za to hodně pak cítit), zkrátka, buďte pozorní a ohleduplní k ostatním.
 
Přes všechna uvedená negativa je úžasné projíždět ulicemi města a nesoustředit se jen na přeplněné cyklostezky. Pravděpodobně žádného dalšího šílence valícího se po dlážděném chodníku nepotkáte.
 
Enjoy LongStreet! Šťastnou cestu!
 
Marián K.
 
 
> Brnem na bruslích aneb LongStreet in-line
LongStreet. Co to je toto? Všichni jistě znáte cyklo/bruslo stezku podél Svratky směr Olympia. Je asi nejlepší, zároveň také snad nejpřecpanější. Po Brně je několik dalších. Jejich popis lze nalézt všude možně na internetu. Ale někdo se možná nesoustředí jen na oficiální bruslostezky a rád by si prohlédl město i z jiných stran. Zakládám proto novou rubriku, kde budu průběžně, v rámci možností, popisovat možné i nemožné trasy Brnem. Pouličnímu bruslení se běžně říká street in-line. Tam se ale bruslaři zaměřují zpravidla jen na jednu lokalitu a provádějí různé psí kusy. Jenže mě spíš láká bruslení dálkové, sice trošku náročnější na kondici, ale zase člověk alespoň víc vidí. Jak to nazvat? Napadl mě název LongStreet in-line, tedy dálkové pouliční bruslení na kolečkách v řadě (na tzv. dvoustopých rollerech by to asi moc nešlo). Takže prostě zjednodušeně zakládám nové sportovně-dobrodružné odvětví LongStreet.
 
Příspěvek první - okruh středozápadní. Pod odstavcem vždy upozorním na hrozící nebezpečí a horší úseky.
images/stories/LongStreet/LongStreet_1_okruh_stredozapadni.jpgStartuju na Masaryčce. Po Masaryčce to jde líp směrem k nádraží, než naopak, jede to samo, stačí jen přeskakovat koleje, dát si pozor na poklopy u kanálů, nerovné dlažební kostky a hlavně na hustý provoz. Někdy je to skutečný slalom mezi lidmi. Lepší už to je po Nádražní na Nové sady. Pokud jste dostatečně rychlí, klidně to jde vzít po silnici. Je to z kopečka, takže fofr. Pozor opět na koleje a červené na semaforech. Ideální je přeskakovat ze silnice na chodník, zajistíte si tak skoro pořád zelenou (když nejedou auta, jdou chodci a naopak). Za chvilku jsem u Ronda, kde se klasicky napojuju na cyklostezku. Nyní jsem to beru na druhou stranu, přes křižovatku u Poříčí, dál až k devadesátistupňové zatáčce na konci stezky doleva, pak po Kamenné a hezky stoupáčkem (uff) nahoru až na vyhlídku. Tady chvilku oddych s výhledem na okolí a pokračuju z kopečka fofrem na Pisárky. Doporučuju zaujmout nízkou pozici a snížit těžiště. Ve vysoké rychlosti je to lepší a taky hlavně pak blíž k zemi :-) Pozor na zatáčky a cyklisty! Antrophos bohužel zavřený, tak pokračuju dál. Pozor na zrádné čudlíky na chodnících, sloužících jako vodítko nevidomým. Je jich plné Brno. Ve spojení s bruslemi jsou ale dost nebezpečné.
 
Přejíždím Pisáreckou a pokračuju po Veslařské až do Jundrova. Další zklamání, tenis club classic je taky zavřený, o Velikonocích se nesportuje. No nic, jedu dál. Pokud nejedou auta, jde to hezky po silnici. Chodník tu mají dlážděný, ale i tak se po něm dá jet, když vám nějaký domorodec nevstoupí od domu do dráhy. Překračuju koleje na Kníničské (přejet tuto ulici není jednoduché) Kolem vozovny Komín a střední školy informatiky dál na kruháč u Podveské.
 
Rozhodl jsem se kopírovat okružní linku a pokračuji nahoru po Hlavní. Tady to jde pomaleji, kopeček je prudký a po silnici to nejde. Musím tedy po úzkém dlážděném chodníku, kde se pohybují i lidé, jaké překvapení:-) Docela to jde. Napojuju se na Štursovu a dál po Kroftově až na Přívrat. Tady si dávám první občerstvovací zastávku na čerpací stanici. Čerpám do sebe ionťák. Zamávám do oken jednoho bytu a po krátké pauze pokračuju dál.
 
Sjíždím od pumpy prudký kopeček po hliněné pěšině a trávě na stezku, která kopíruje Královopolskou. Hezky nahoru po stezce. Dolů by to teda bylo určitě příjemnější, ale šířka je dobrá, pěkně se dá zabrat. Na Skácelovu je to kousek. Cesta dál je uzavřena, přebíhám rozkopaný terén a pokračuju myší dírou "provizorním průchodem" po dřevěných podlážkách na Purkyňovu. Pak to točím po Vackově na Vodovu, dál po Dobrovského na Chodskou. Tady už vede cyklostezka, byť dlážděná. Docela to po ní upaluje. Pozor na cyklisty, chodce, pejsky a hlavně již zmiňované vodící čudlíky pro nevidomé.
 
Chodská přechází na Botanickou. Stezka končí u křižovatky s Antonínskou. Po ní jedu z kopečka na Lidickou. Tady je chodník dostatečně široký, jede se dobře. Za nedlouho jsem na Moravském náměstí, kde potkávám Miloše Hlaváčka, kterého jsem minulý rok fotografoval a od té doby mám pro něj fotografie. Konečně jsem ho objevil. Parkem pokračuju na Joštovu a po České na Svoboďák. Tady si užívám odpoledního sluníčka, odpočívám po náročné akci, dávám si plechovou Plzeň na zahnání žízně a doplnění vitamínu B a k tomu jahodový šejk :-)
 
Po dostatečném relaxu na lavičce se vracím Masaryčkou na místo startu.
 
Byl to výborný výlet velkou částí Brna, někdy sice trošku na hranici jeditelnosti, ale fajn.
 
Důležité upozornění! Chrániče zápěstí, loktů a kolen, ochranná skate přilba a brýle proti prachu a mouchám jsou nezbytností, zvlášť v nadupaném městském provozu. Uvedená trasa je vhodné pouze pro ostřílené bruslaře, stabilita je leckdy dost narušena a pohotová reakce při vyhýbání se různám překážkám, přeskakování kolejí, děr, nerovností je potřebná. Doporučuju nejprve zvládnout dokonale pocit jistoty na bruslích, brzdnou techniku (nejlépe několika způsoby) a hlavně neustále pozorovat dění okolo sebe, před i za sebou a předvídat možné nepříjemné situace (auto nedá přednost, chodec, cyklista nebo zvířátko vstoupí či vjede do dráhy, náhlá nerovnost terénu, překážky, kanálové poklopy a hlavně ty vodící čudlíky pro nevidomé - ty jsou nejzákeřnější, nejsou moc vidět, za to hodně pak cítit), zkrátka, buďte pozorní a ohleduplní k ostatním.
 
Přes všechna uvedená negativa je úžasné projíždět ulicemi města a nesoustředit se jen na přeplněné cyklostezky. Pravděpodobně žádného dalšího šílence valícího se po dlážděném chodníku nepotkáte.
 
Enjoy LongStreet! Šťastnou cestu!
 
Marián K.
 
 

Zobrazeno: 2260

Když jsou ty Velikonoce, řekl jsem si, že udělám průzkum, jak se na Moravě dodržují tradice.

Jenže, nemohl jsem vyrazit nevyzbrojen. Jal jsem se tedy den předcházející najít v Brně nějakou solidní vrbu, která by mě obdarovala svým proutím. Nikdy jsem si unifikovanou pomlázku nekoupil od prodejce, preferuju vlastní výrobu.

V neděli, jsem tedy skočil do Krpole a dál někam na Kociánku, abych oběhl místní rybníčky, doufajíc, že tam nějakou vrbu potkám. Mýlka to byla. Není jednoduché v Brně vrbu najíti. Přesunul jsem se tedy k Antrophosu a podél Svratky pokračoval směr Riviera. Sice už byla tma, ale co bych pro vrbu neudělal. Nakonec jsem jednu objevil, alespoň jsem doufal, že to byla vrba. V té tmě se to těžko poznává. Po sklizni jsem se chtěl přesunout do štatlu, ale ouha, všude daleko a tma jak v pytli. Nerad chodím zpět stejnou cestou, tak jsem pokračoval dál podél řeky. Cestička se zužoval a zužovala a voda se přibližovala a přibližovala.. dál už to opravdu nešlo, leda jednou nohou ve vodě. Vzdal jsem to a vrátil se zpět k lávce na Rivieru. Prkna vypadala, jak kdyby měla každou chvíli odplout po Svratce pryč. Riviera zavřená, plot vysoký.... ale já starý teréňák jsem ho přeskočil, potají se proplížil opuštěnou Rivierou a přes další plot (jauu) se vylodil pod BVV. Pak už přesun zpět a pomlázka byla po pečlivém upletení na světě.  Hledání vrby mně zabralo asi 2,5 hodinky, kdo by to řek´.

Malinko jsem odbočil, jedeme dál. Nepředpokládal jsem, že bych měl v Brně potkat nějaké koledníky, proto jsem se vydal trochu za hranice města. Tedy trochu dál, až na Hanou. 

Brzký ranní přesun do Kojetína, kde jsem v rámci čekačky na bus udělal pár fotografií nevelikonočních a pak hupky šupky do Klenovic na Hané. Fotografování místních koledníků jsem spojil s milou povinností a vyšucháním (bo jak se to tama nazývá) jedné milé slečny :-D (ona ví :-) PS. slivovička mě opravdu protáhla!

Na Hané jsem očekával davy koledníků klidně aj v krojích, vřískající děvčice, vrkající řehtačky, plné košíčky malovaných vajíček... ale realita byla poněkud jiná :-) Místo toho jsem potkával mládence s igelitkami Interspar, Billa, atd., bavíce se o tom, že už mají skoro "kilo" (náhrada vajíček), trošku se kýmacejících, se stejnými modely pomlázek.. Prostě moderní doba. Podobně to vypadalo po cestě stopem v Čelčicích a proběhl jsem i Bedihošť. Stejný trend všude. Přes Prostějov jsem tedy skočil opět do Brna.

> Hanácké Velikonoce - Klenovice na Hané a okolí

Když jsou ty Velikonoce, řekl jsem si, že udělám průzkum, jak se na Moravě dodržují tradice.

Jenže, nemohl jsem vyrazit nevyzbrojen. Jal jsem se tedy den předcházející najít v Brně nějakou solidní vrbu, která by mě obdarovala svým proutím. Nikdy jsem si unifikovanou pomlázku nekoupil od prodejce, preferuju vlastní výrobu.

V neděli, jsem tedy skočil do Krpole a dál někam na Kociánku, abych oběhl místní rybníčky, doufajíc, že tam nějakou vrbu potkám. Mýlka to byla. Není jednoduché v Brně vrbu najíti. Přesunul jsem se tedy k Antrophosu a podél Svratky pokračoval směr Riviera. Sice už byla tma, ale co bych pro vrbu neudělal. Nakonec jsem jednu objevil, alespoň jsem doufal, že to byla vrba. V té tmě se to těžko poznává. Po sklizni jsem se chtěl přesunout do štatlu, ale ouha, všude daleko a tma jak v pytli. Nerad chodím zpět stejnou cestou, tak jsem pokračoval dál podél řeky. Cestička se zužoval a zužovala a voda se přibližovala a přibližovala.. dál už to opravdu nešlo, leda jednou nohou ve vodě. Vzdal jsem to a vrátil se zpět k lávce na Rivieru. Prkna vypadala, jak kdyby měla každou chvíli odplout po Svratce pryč. Riviera zavřená, plot vysoký.... ale já starý teréňák jsem ho přeskočil, potají se proplížil opuštěnou Rivierou a přes další plot (jauu) se vylodil pod BVV. Pak už přesun zpět a pomlázka byla po pečlivém upletení na světě.  Hledání vrby mně zabralo asi 2,5 hodinky, kdo by to řek´.

Malinko jsem odbočil, jedeme dál. Nepředpokládal jsem, že bych měl v Brně potkat nějaké koledníky, proto jsem se vydal trochu za hranice města. Tedy trochu dál, až na Hanou. 

Brzký ranní přesun do Kojetína, kde jsem v rámci čekačky na bus udělal pár fotografií nevelikonočních a pak hupky šupky do Klenovic na Hané. Fotografování místních koledníků jsem spojil s milou povinností a vyšucháním (bo jak se to tama nazývá) jedné milé slečny :-D (ona ví :-) PS. slivovička mě opravdu protáhla!

Na Hané jsem očekával davy koledníků klidně aj v krojích, vřískající děvčice, vrkající řehtačky, plné košíčky malovaných vajíček... ale realita byla poněkud jiná :-) Místo toho jsem potkával mládence s igelitkami Interspar, Billa, atd., bavíce se o tom, že už mají skoro "kilo" (náhrada vajíček), trošku se kýmacejících, se stejnými modely pomlázek.. Prostě moderní doba. Podobně to vypadalo po cestě stopem v Čelčicích a proběhl jsem i Bedihošť. Stejný trend všude. Přes Prostějov jsem tedy skočil opět do Brna.

Zobrazeno: 4300

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze