Loutky pro Radost už odejdou ze Špilberku v Brně - výstava končí
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno pro děti
- Zobrazeno: 3663
Loutky pro Radost brzy odejdou ze Špilberku v Brně - výstava bude končit
Posledních dest dní mají všichni návštěvníci hradu Špilberk možnost vidět výstavu pro děti LOUTKY PRO RADOST, která byla připravena k 60. výročí založení Loutkového divadla Radost.
Výstava představuje práci několika výtvarníků, kteří v posledním desetiletí s divadlem spolupracovali. Návštěvníci uvidí nejenom původní návrhy loutek a jejich kostýmů, ale i loutky a kostýmy samotné. Stejně tak si mohou děti z blízka prohlédnout kulisy některých pohádek, například O Šípkové Růžence, které možná už viděly v divadle.
K výstavě je pro děti připraven výtvarný ateliér a malé divadélko s maňásky.
Výstava je otevřena od pondělí do pátku 10.00 - 18.00 a končí 31. ledna 2010.
Divadlo Radost Brno
Po dvou letech poloprofesionálního působení divadlo zahájilo svou profesionální činnost 25. října 1949. Zakladatelem a prvním ředitelem byl Vladimír Matoušek – pedagog a umělec, který patřil k předním osobnostem meziválečné generace českého loutkářství. Umělecký profil divadla byl vytvářen osobitými individualitami – režiséry Josefem Kalábem, Jiřím Jarošem, Pavlem Vašíčkem, Zojou Mikotovou, na které v současnosti navazuje ředitel a režisér Vlastimil Peška.
Už na přelomu padesátých let 20. století se Loutkové divadlo Radost vyznačovalo tvůrčí režií i dramaturgií a hereckým souborem obdařeným nejen múzičností, ale i schopností precizní práce s loutkou. Původní Kalábův lyrický inscenační rukopis rozvíjel Jiří Jaroš novými podněty a technikami (divadlo masek, pantomima, černé divadlo), které směřovaly k obohacení a radikální proměně loutkoherecké profese. Inscenační styl LD Radost se stával komediálnější a robustnější. V sedmdesátých letech formuluje nově nastoupivší režisér a dramaturg Pavel Vašíček svůj program magického realismu, kterým zúročil veškerý dosavadní umělecký potenciál souboru: kultivovanost, lyričnost, ale i smysl pro humor; to vše spojené s dokonalou animací loutky.
S Loutkovým divadlem Radost a osobností Pavla Vašíčka je spojen i experiment českého loutkářství sedmdesátých let – víceméně pravidelné uvádění inscenací pro mládež a dospělé publikum. v té době hrálo divadlo pro mimořádně široký okruh návštěvníků, počínaje dětmi z mateřských škol, přes žáky základních škol a mládež až k dospělým příznivcům loutkového divadla.
Program repertoáru pro všechny věkové kategorie převzal a důsledně rozvinul současný ředitel a umělecký šéf divadla, režisér Vlastimil Peška. Dramaturgie je orientována na adaptace klasických pohádek pro nejmenší, klíčových děl české i světové literatury, a od devadesátých let jsou inscenace pro dospělé organickou součástí repertoáru divadla.
S nástupem V. Pešky došlo také k radikální proměně uměleckého souboru. Umělecký šéf a režisér ve shodě se svým programem hudebně zábavného loutkového divadla konstituoval soubor pěvecky i instrumentálně disponovaný a schopný zvládnout širokou škálu požadavků současného herectví, práci s loutkou nevyjímaje.
V průběhu šedesáti let činnosti nastudovalo divadlo téměř 250 inscenací, z nichž nemálo patří v historii českého loutkového divadla k těm významným. Divadlo bylo oceněno řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství v mnoha zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky.
V posledním desetiletí prošlo Loutkové divadlo Radost rozsáhlou přestavbou, jejímž výsledkem jsou komfortní a velmi působivé prostory pro diváky, i velmi dobře technicky vybavené pracovní zázemí. Přibyly dva nové hrací prostory – Malá scéna a Letní scéna.
Výsledkem připravované poslední etapy rekonstrukce bude krom jiného zcela unikátní veřejnosti přístupný depozitář loutek, jejichž pozoruhodnou kolekci Loutkové divadlo Radost za šedesát let existence uchovává.
Tak si pospěšte a loutky s dětmi navštivte, určite budou mít radost.
text Marián K., zdroj Muzeum města Brna, Divadlo Radost, foto Muzeum města Brna
Kategorie: Brno pro děti
Loutky pro Radost brzy odejdou ze Špilberku v Brně - výstava bude končit
Posledních dest dní mají všichni návštěvníci hradu Špilberk možnost vidět výstavu pro děti LOUTKY PRO RADOST, která byla připravena k 60. výročí založení Loutkového divadla Radost.
Výstava představuje práci několika výtvarníků, kteří v posledním desetiletí s divadlem spolupracovali. Návštěvníci uvidí nejenom původní návrhy loutek a jejich kostýmů, ale i loutky a kostýmy samotné. Stejně tak si mohou děti z blízka prohlédnout kulisy některých pohádek, například O Šípkové Růžence, které možná už viděly v divadle.
K výstavě je pro děti připraven výtvarný ateliér a malé divadélko s maňásky.
Výstava je otevřena od pondělí do pátku 10.00 - 18.00 a končí 31. ledna 2010.
Divadlo Radost Brno
Po dvou letech poloprofesionálního působení divadlo zahájilo svou profesionální činnost 25. října 1949. Zakladatelem a prvním ředitelem byl Vladimír Matoušek – pedagog a umělec, který patřil k předním osobnostem meziválečné generace českého loutkářství. Umělecký profil divadla byl vytvářen osobitými individualitami – režiséry Josefem Kalábem, Jiřím Jarošem, Pavlem Vašíčkem, Zojou Mikotovou, na které v současnosti navazuje ředitel a režisér Vlastimil Peška.
Už na přelomu padesátých let 20. století se Loutkové divadlo Radost vyznačovalo tvůrčí režií i dramaturgií a hereckým souborem obdařeným nejen múzičností, ale i schopností precizní práce s loutkou. Původní Kalábův lyrický inscenační rukopis rozvíjel Jiří Jaroš novými podněty a technikami (divadlo masek, pantomima, černé divadlo), které směřovaly k obohacení a radikální proměně loutkoherecké profese. Inscenační styl LD Radost se stával komediálnější a robustnější. V sedmdesátých letech formuluje nově nastoupivší režisér a dramaturg Pavel Vašíček svůj program magického realismu, kterým zúročil veškerý dosavadní umělecký potenciál souboru: kultivovanost, lyričnost, ale i smysl pro humor; to vše spojené s dokonalou animací loutky.
S Loutkovým divadlem Radost a osobností Pavla Vašíčka je spojen i experiment českého loutkářství sedmdesátých let – víceméně pravidelné uvádění inscenací pro mládež a dospělé publikum. v té době hrálo divadlo pro mimořádně široký okruh návštěvníků, počínaje dětmi z mateřských škol, přes žáky základních škol a mládež až k dospělým příznivcům loutkového divadla.
Program repertoáru pro všechny věkové kategorie převzal a důsledně rozvinul současný ředitel a umělecký šéf divadla, režisér Vlastimil Peška. Dramaturgie je orientována na adaptace klasických pohádek pro nejmenší, klíčových děl české i světové literatury, a od devadesátých let jsou inscenace pro dospělé organickou součástí repertoáru divadla.
S nástupem V. Pešky došlo také k radikální proměně uměleckého souboru. Umělecký šéf a režisér ve shodě se svým programem hudebně zábavného loutkového divadla konstituoval soubor pěvecky i instrumentálně disponovaný a schopný zvládnout širokou škálu požadavků současného herectví, práci s loutkou nevyjímaje.
V průběhu šedesáti let činnosti nastudovalo divadlo téměř 250 inscenací, z nichž nemálo patří v historii českého loutkového divadla k těm významným. Divadlo bylo oceněno řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství v mnoha zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky.
V posledním desetiletí prošlo Loutkové divadlo Radost rozsáhlou přestavbou, jejímž výsledkem jsou komfortní a velmi působivé prostory pro diváky, i velmi dobře technicky vybavené pracovní zázemí. Přibyly dva nové hrací prostory – Malá scéna a Letní scéna.
Výsledkem připravované poslední etapy rekonstrukce bude krom jiného zcela unikátní veřejnosti přístupný depozitář loutek, jejichž pozoruhodnou kolekci Loutkové divadlo Radost za šedesát let existence uchovává.
Tak si pospěšte a loutky s dětmi navštivte, určite budou mít radost.
text Marián K., zdroj Muzeum města Brna, Divadlo Radost, foto Muzeum města Brna
Zobrazeno: 3663
Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno pro děti
- Zobrazeno: 4487
Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
O kus blíže se Vám podaří přiblížit tajemné incké říši, pokud navštívíte výstavu Zlato Inků - 1000 let prokletí prezentovanou na hradě Špilberk v Brně. Exponáty pochází až z Muzea zlata v peruánské Limě. BrNovinky již mají návštěvu za sebou. Vy máte čas vidět exponáty do 28. února, kdy se Inkové vydají na další výstavní místo.
Vstup k Inkům je ze západního křídla brněnského hradu. Zavítat můžete do pěti výstavních prostor a malého promítacího sálu s 12-ti minutovým dokumentem o Peru a Incích. Na cestě k tajemné kultuře vás bude provázet peruánská hudba a obrazy z oblasti Peru jako třeba Machu Picchu nebo objevené pohřebiště.
Uvnitř místností jsou k vidění až 4000 let staré exponáty ze zlata a keramiky znázorňují tradice a obřady andských kultur před dobytím Evropany. Právě Inkové se pyšní dlouhou tradicí ve zpracování zlata a dalších drahých kovů, které uměli odlévat, tepat, spojovat a mísit. Věřili, že kovy mají mýtickou spojitost s Matkou zemí a pravidelně se díky sluneční energii obnovují.
Zlaté exponáty se pěkně lesknou až oči přechází. Inkové zřejmě měli oblibu v ozdobách a ne zrovna malých a lehkých. Náušnice, šperky, náhrdelníky jsou mistrovským dílem, ale již na pohled těžko nositelné. Hlavy mumií zdobily posmrtné masky s napodobeninou hlavy. Obří zlaté duté ruce zase vypadají jako rukavice, ale nehřející. Byly nalezeny v hrobce, ovšem ne na rukou zemřelého.
Velmi často se v exponátech objevují ozdoby nosu či hrudi, které patřily k obřadním výbavám duchovních a osob s vysokým postavením. Je zajímavé, že tento šperk, rádoby ženský, nosili spíše muži. Šperk se zavěšoval do dírky v nosní přepážce. Nevypadá zrovna moc lehce a prakticky.
K obřadům patřil také nůž zvaný tumi, který byl v rukou bohů symbolem jejich moci nad životem a smrtí.
Exponáty v místnostech jsou neustále pod dohledem - i vlhkoměr zde má svoji roli. 60 procent relativní vlhkosti je zřejmě ideální hodnota.
Některé poháry mají motivy žab a nádoby jsou ve tvaru ptáků. Velká pinzeta se nosila zavěšena na obrovském náhrdelníku a sloužila k vytrhávání chlupů a řas, které se rozfoukaly bohům.
Setkáváme se i s posmrtnou výbavou panovníka a propracovanou zdobenou keramikou. Zajímavá je taška v podobě rozzuřeného médi - taštičky na koku - opět ze zlata.
K vidění je toho spousta a k doprovodnému čtení ještě více. Naše rychlá prohlídka je u konce - zabrala nám hodinu, ale vy si určitě rezervujte času více. Nenechte si ujít tuto jedinečnou výstavu, která na vás dýchne tajemnem s nádechem dávných a dalekých kultur.
Jak na vás výstava Zlato Inků - 1000 let prokletí působila?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Reportáž sponzoroval LamaRek, výrobce suvenýrů - www.LamaRek.cz
Kategorie: Brno pro děti
Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
O kus blíže se Vám podaří přiblížit tajemné incké říši, pokud navštívíte výstavu Zlato Inků - 1000 let prokletí prezentovanou na hradě Špilberk v Brně. Exponáty pochází až z Muzea zlata v peruánské Limě. BrNovinky již mají návštěvu za sebou. Vy máte čas vidět exponáty do 28. února, kdy se Inkové vydají na další výstavní místo.
Vstup k Inkům je ze západního křídla brněnského hradu. Zavítat můžete do pěti výstavních prostor a malého promítacího sálu s 12-ti minutovým dokumentem o Peru a Incích. Na cestě k tajemné kultuře vás bude provázet peruánská hudba a obrazy z oblasti Peru jako třeba Machu Picchu nebo objevené pohřebiště.
Uvnitř místností jsou k vidění až 4000 let staré exponáty ze zlata a keramiky znázorňují tradice a obřady andských kultur před dobytím Evropany. Právě Inkové se pyšní dlouhou tradicí ve zpracování zlata a dalších drahých kovů, které uměli odlévat, tepat, spojovat a mísit. Věřili, že kovy mají mýtickou spojitost s Matkou zemí a pravidelně se díky sluneční energii obnovují.
Zlaté exponáty se pěkně lesknou až oči přechází. Inkové zřejmě měli oblibu v ozdobách a ne zrovna malých a lehkých. Náušnice, šperky, náhrdelníky jsou mistrovským dílem, ale již na pohled těžko nositelné. Hlavy mumií zdobily posmrtné masky s napodobeninou hlavy. Obří zlaté duté ruce zase vypadají jako rukavice, ale nehřející. Byly nalezeny v hrobce, ovšem ne na rukou zemřelého.
Velmi často se v exponátech objevují ozdoby nosu či hrudi, které patřily k obřadním výbavám duchovních a osob s vysokým postavením. Je zajímavé, že tento šperk, rádoby ženský, nosili spíše muži. Šperk se zavěšoval do dírky v nosní přepážce. Nevypadá zrovna moc lehce a prakticky.
K obřadům patřil také nůž zvaný tumi, který byl v rukou bohů symbolem jejich moci nad životem a smrtí.
Exponáty v místnostech jsou neustále pod dohledem - i vlhkoměr zde má svoji roli. 60 procent relativní vlhkosti je zřejmě ideální hodnota.
Některé poháry mají motivy žab a nádoby jsou ve tvaru ptáků. Velká pinzeta se nosila zavěšena na obrovském náhrdelníku a sloužila k vytrhávání chlupů a řas, které se rozfoukaly bohům.
Setkáváme se i s posmrtnou výbavou panovníka a propracovanou zdobenou keramikou. Zajímavá je taška v podobě rozzuřeného médi - taštičky na koku - opět ze zlata.
K vidění je toho spousta a k doprovodnému čtení ještě více. Naše rychlá prohlídka je u konce - zabrala nám hodinu, ale vy si určitě rezervujte času více. Nenechte si ujít tuto jedinečnou výstavu, která na vás dýchne tajemnem s nádechem dávných a dalekých kultur.
Jak na vás výstava Zlato Inků - 1000 let prokletí působila?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Reportáž sponzoroval LamaRek, výrobce suvenýrů - www.LamaRek.cz
Zobrazeno: 4487
Slet kanárů v Botanické zahradě v Brně
Nespočet druhů kanárů a dalších opeřenců se na pár listopadových dnů slétlo z celé České republiky do Botanické zahrady Masarykovy univerzity v Brně. Konala se tam výstava barevných postavových kanárů a evropského ptactva K-1 Brno. Jak to vypadalo v obřích sklenících vám nastíní reportáž.
Cestou přes obří kaktusy a další vzrostlé rostliny se dostáváme k první kleci. Ovšem, tohle nejsou očekávaní kanáři, ale Rozela penant a dokonce na prodej. Rámus z vedlejší skleníkové místnosti však napovídá, že slet kanárů bude právě tam. Ano, jsme správně. Z několika pater klecí se ozývá neustálé pípání neklidných a přelétavých opeřenců. K vidění jsou různobarevní kanáři. 
Někteří mají i cedulku šampióna. V hodnotící tabulce se dočítám, že se boduje melanin, lipochrom, kategorie, opeření, postava a velikost, postoj a celkový dojem. No nemají to lehké v umístění. Tak například plemeno Gloster fancy se může chlubit 360-ti body a titulem Mistra klubu Brno K-1 a také prvním místem Brno K-1. Šikovný to kanár. U kříženců se navíc hodnotí barva s kresbou a kondice. Ptáci jsou neustále v pohybu až i zrní lítá a někteří se za každou cenu snaží oklovat vlastní bodovací tabulku.
Nacházíme i ptáky evropské avifauny – druh s názvem Zvonek zelený. Různorodé rostliny ve skleníkových prostorách utváří velmi svěží vzduch, který potlačuje ptačí zápach. Při tolika zeleni se hned lépe dýchá.
V dalším skleníku se potkáváme s Pařížským trubačem, Severním holanďanem, Fife fancy a Yorkshirem. Poslední zmiňovaný ale není pes, jak by se mohlo zdát. Opodál mají Hýl mexický s Rýžovníkem šedým nejspíš poradu. Sedí vedle sebe na dřevěné tyčce a neustále štěbetají.
Vystavují se nejen kanáři, ale i papoušci. K vidění je Papoušek zpěvavý, senegalský, vlnkovaný a další druhy. Nechybí ani Neofema tyrkysová v mutaci, Korely a různě kolorované Rozely.
I na fotografy se myslelo. K dispozici jsou jim vysoušeče fotoaparátů.
Opouštíme skleník kapradin a cykasů. Ve skleníku tropických rostlin se ozývají zvláštní zvuky připomínající pískací hračku pro děti. Zvuky má na svědomí partička složená z Amády guldové, Zebřičky pestré, Astrilda rákosního a dalších opeřenců. Musím pochválit pěknou dekoraci prostoru. Z přírodních materiálů je tu postaveno altánové posezení pod rovněž přírodními deštníky. Na vše dozoruje z obří klece Alexandr čínský.
Naše prohlídka je u konce. Po podpisu do návštěvní knihy a prohlídce pohárů čekajících na výherní vystavovatele opouštíme Botanickou brněnskou zahradu.
Chováte doma nějaké opeřence? Povězte nám jaké.
text Síma, foto Marián K.
Kategorie: Brno pro děti
Slet kanárů v Botanické zahradě v Brně
Nespočet druhů kanárů a dalších opeřenců se na pár listopadových dnů slétlo z celé České republiky do Botanické zahrady Masarykovy univerzity v Brně. Konala se tam výstava barevných postavových kanárů a evropského ptactva K-1 Brno. Jak to vypadalo v obřích sklenících vám nastíní reportáž.
Cestou přes obří kaktusy a další vzrostlé rostliny se dostáváme k první kleci. Ovšem, tohle nejsou očekávaní kanáři, ale Rozela penant a dokonce na prodej. Rámus z vedlejší skleníkové místnosti však napovídá, že slet kanárů bude právě tam. Ano, jsme správně. Z několika pater klecí se ozývá neustálé pípání neklidných a přelétavých opeřenců. K vidění jsou různobarevní kanáři. Někteří mají i cedulku šampióna. V hodnotící tabulce se dočítám, že se boduje melanin, lipochrom, kategorie, opeření, postava a velikost, postoj a celkový dojem. No nemají to lehké v umístění. Tak například plemeno Gloster fancy se může chlubit 360-ti body a titulem Mistra klubu Brno K-1 a také prvním místem Brno K-1. Šikovný to kanár. U kříženců se navíc hodnotí barva s kresbou a kondice. Ptáci jsou neustále v pohybu až i zrní lítá a někteří se za každou cenu snaží oklovat vlastní bodovací tabulku.
Nacházíme i ptáky evropské avifauny – druh s názvem Zvonek zelený. Různorodé rostliny ve skleníkových prostorách utváří velmi svěží vzduch, který potlačuje ptačí zápach. Při tolika zeleni se hned lépe dýchá.
V dalším skleníku se potkáváme s Pařížským trubačem, Severním holanďanem, Fife fancy a Yorkshirem. Poslední zmiňovaný ale není pes, jak by se mohlo zdát. Opodál mají Hýl mexický s Rýžovníkem šedým nejspíš poradu. Sedí vedle sebe na dřevěné tyčce a neustále štěbetají.
Vystavují se nejen kanáři, ale i papoušci. K vidění je Papoušek zpěvavý, senegalský, vlnkovaný a další druhy. Nechybí ani Neofema tyrkysová v mutaci, Korely a různě kolorované Rozely.
I na fotografy se myslelo. K dispozici jsou jim vysoušeče fotoaparátů.
Opouštíme skleník kapradin a cykasů. Ve skleníku tropických rostlin se ozývají zvláštní zvuky připomínající pískací hračku pro děti. Zvuky má na svědomí partička složená z Amády guldové, Zebřičky pestré, Astrilda rákosního a dalších opeřenců. Musím pochválit pěknou dekoraci prostoru. Z přírodních materiálů je tu postaveno altánové posezení pod rovněž přírodními deštníky. Na vše dozoruje z obří klece Alexandr čínský.
Naše prohlídka je u konce. Po podpisu do návštěvní knihy a prohlídce pohárů čekajících na výherní vystavovatele opouštíme Botanickou brněnskou zahradu.
Chováte doma nějaké opeřence? Povězte nám jaké.
text Síma, foto Marián K.
Zobrazeno: 6996
V Přírodní zahradě u smrku v Brně odstartoval vánoční čas
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno pro děti
- Zobrazeno: 5935
V Přírodní zahradě u smrku v Brně odstartoval vánoční čas
Nedělní odpoledne 13. prosince byl občanským sdružením Smrk slavnostně zahájen vánoční čas. Komornější akce za účasti žáků a učitelů ZUŠ Universum proběhla od 14-ti hodin v Přírodní zahradě u smrku v Brně, která se nachází uprostřed husté zástavby domů blízko haly Vodova.
Na přivítání zahráli malí i velcí žáci školy na flétny zobcové i příčné, které se kvůli mrazu musely nejprve rozehřívat. Po hudebním úvodu bylo na světelné bytosti, v podobě žáčka v obleku andílka, postupně rozsvítit 21 světýlek. Zapálit symbolickou větvičku nebylo kvůli větrnému počasí tak snadné. Za pomoci kolektivní spolupráce se však podařilo postupně zapálit všechny svíčky a schovat je pod skleněné malované baňky. „Každý den před večerem svíčky připalujeme“, podotkla paní učitelka. Světelná stezka vede až ke slámovému betlému s postavami ve skutečné velikosti, které vytvořil výtvarník Jiří Jedlička. Betlém se každý rok opravuje. Jen palmu nestihli opravit, ale vše snad napraví do Vánoc. 
„Na býkovi a oslíkovi se dá i sedět“ informovala učitelka děti, které této příležitosti rády využily. U betlému si všichni společně zazpívali koledy a poté si každý mohl zazvonit na zvonek, jenž prý splní přání, jen není určeno kdy.
Po slavnostním zahájení účastníci navštívili zahradní altán, kde si mohli zakoupit vánoční předměty v podobě perníčků, obrázků a jedliček v květináči. Jedličky je možno koupit i na dalších místech v Brně za speciální cenu 80-ti korun. Jedná se o akci, která má zabránit zbytečnému ničení stromků v lesích v období Vánoc.
Pokud jste nestihli slavnostní zahájení, můžete zahradu navštívit až do 10. ledna v době od 10-ti do 17-ti hodin.
Jak si užíváte adventu? Je to u vás doba spěchu nebo pohody?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Kategorie: Brno pro děti
V Přírodní zahradě u smrku v Brně odstartoval vánoční čas
Nedělní odpoledne 13. prosince byl občanským sdružením Smrk slavnostně zahájen vánoční čas. Komornější akce za účasti žáků a učitelů ZUŠ Universum proběhla od 14-ti hodin v Přírodní zahradě u smrku v Brně, která se nachází uprostřed husté zástavby domů blízko haly Vodova.
Na přivítání zahráli malí i velcí žáci školy na flétny zobcové i příčné, které se kvůli mrazu musely nejprve rozehřívat. Po hudebním úvodu bylo na světelné bytosti, v podobě žáčka v obleku andílka, postupně rozsvítit 21 světýlek. Zapálit symbolickou větvičku nebylo kvůli větrnému počasí tak snadné. Za pomoci kolektivní spolupráce se však podařilo postupně zapálit všechny svíčky a schovat je pod skleněné malované baňky. „Každý den před večerem svíčky připalujeme“, podotkla paní učitelka. Světelná stezka vede až ke slámovému betlému s postavami ve skutečné velikosti, které vytvořil výtvarník Jiří Jedlička. Betlém se každý rok opravuje. Jen palmu nestihli opravit, ale vše snad napraví do Vánoc.
„Na býkovi a oslíkovi se dá i sedět“ informovala učitelka děti, které této příležitosti rády využily. U betlému si všichni společně zazpívali koledy a poté si každý mohl zazvonit na zvonek, jenž prý splní přání, jen není určeno kdy.
Po slavnostním zahájení účastníci navštívili zahradní altán, kde si mohli zakoupit vánoční předměty v podobě perníčků, obrázků a jedliček v květináči. Jedličky je možno koupit i na dalších místech v Brně za speciální cenu 80-ti korun. Jedná se o akci, která má zabránit zbytečnému ničení stromků v lesích v období Vánoc.
Pokud jste nestihli slavnostní zahájení, můžete zahradu navštívit až do 10. ledna v době od 10-ti do 17-ti hodin.
Jak si užíváte adventu? Je to u vás doba spěchu nebo pohody?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Zobrazeno: 5935
S Foglarovci za brněnskými pověstmi nejlepšího štatlu
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno pro děti
- Zobrazeno: 4122
S Foglarovci za brněnskými pověstmi nejlepšího štatlu
Znáte všechna místa v Brně, která jsou opředena pověstí? Sdružení přátel Jaroslava Foglara je má v malíčku a pro nadšence uspořádalo zábavnou hru na páteční listopadové odpoledne s názvem Putování po místech, kde se psala historie nejlepšího štatlu. Jak samotná hra probíhala, se dozvíte dále.
Pod sochou vojáka na Moravském náměstí se srocuje malá skupinka lidí. S nadšením očekávají, jakou hru si pro ně člen sdružení Jerry připravil. 
Tentokrát to nebude žádná honička s časem jako na soutěži Šalinění (psali jsme zde), ale účastníci se pěkně v klídku seznámí s pár místy v Brně, ke kterým se váže pověst. Dle pokynů mají mít s sebou jen pisátko, šátek nebo šálu Komety, hodinky a penízky na MHD.
Akce je připravena až pro 70 lidí, schází se jich ale sedmkrát méně. Po vyplnění prezenční listiny se dle Jerryho pokynů dávají do dvou až tříčlenných týmů. Účastník Ježek bohužel zůstává sám a tak prý bude mít s některými týmovými úkoly trošku problém. Nic nevzdává a jde do toho i s tímto rizikem :-).
Hráči fasují mapu Brna s vyznačením lokalit, kde se psaly dějiny Brna. Počítám celkem 9 soutěžních míst. Mezi nimi jsou pro někoho i ta méně známá jako Zazděný radní, Panna na Orlí, Mužíček u kostela sv. Jakuba, Zderadův sloup, U sedmi švábů a další.
Jako důkaz, že historické místo hráči navštívili, musí najít a vzít si důkazní lístky, jež jsou součástí balíčku ukrytém někde poblíž. O čas se sice nehraje, toho je na celou hru tři hodiny, ale kdo si pospíší a uloví papírek s jedničkou, získává bonusové body. Balíček obsahuje navíc napsanou pověst a úkol. Zadní strana mapy obsahuje pomocné indicie k herním místům.
Hraje se na body, které se přičítají za místo – to jak dobře je ukryté a za důležitost pověsti z hlediska města Brna. Jerry podotýká, že se dávají i bonusy například za dobrý skutek občanům:-). Jelikož je účastníků málo a cen dostatek, každý je už teď výhercem, pokud hru dokončí. Ceny zůstávají až do konce hry překvapením.
Pro rychlý přesun mohou hráči používat MHD. „Ještě zásadní info – Špilberk je dnes otevřen do 17-ti hodin a Turistické informační centrum má do 18-ti“, připomíná autor hry.
Probíhá palba otázek od účastníků a v 16 hodin se všichni rozbíhají k historickým místům Brna. Jerry ještě volá „Být vámi si to nejdřív přečtu!“. Většina už však tuto radu ohledně vyfasovaných materiálů neslyší.
Autor hry nám prozrazuje, že jde vůbec o první takovou hru a napadla ho asi před 14-ti dny. Vyzvídáme, jaké jsou ceny pro vítěze. Jerry z tašky tahá pohlednice, přívěšky, propisky a skládací pohlednici s motivy Brna. Ceny jsou spíše symbolické, ale jde přeci o zábavu a také se dozvědět něco nového o historii Brna.
Vydáváme se k několika herním místům. Jako první navštěvujeme kostel Sv. Jakuba a dle indicie hledáme za okapovou rourou po pravé straně kostela balíček. Hurá, máme ho! Potkáváme se tady s účastníkem Ježkem, kterému tak usnadňujeme hledání skrýše. Pokračujeme do Turistického informačního centra, které je nehistorickým soutěžním stanovištěm. 
Balíček s důkazními lístky se skrývá za pultem a je tu dokonce stále papírek s bonusovou jedničkou. Necháváme ho pro další soutěžící. Místo úkolu nalézáme bonbóny a vzkaz od Jerryho: „Toto je bonusové stanoviště bez úkolu. Můžete si vzít bonbónek, smradi! A hlavně tu nedělejte binec!“ Super, bereme si po bonbónku a frčíme hledat zazděného radního. Indicie říká, že balíček je naproti hlavě. Uff, mezi pár odpadky jej tahám ze škvíry v zídce. Úkol zní: „Získejte během vašeho putování 10 podpisů – bez toho abyste promluvili a nebo napsali na mapu: Zdar burane, podepiš se!!!“ No, to bude zajímavý úkol:-).
Po cestě se stavujeme na Orlí a pod šutrem nalézáme úkol a psanou pověst k Panně na Orlí. Opět se zde potkáváme s Ježkem a rovnou mu předáváme balíček. Máme na sebe štěstí. Zbývá mu navštívit už jen pár míst.
Dáváme si pauzu v hospůdce a čekáme na sedmou hodinu, kdy hra finišuje.
Přicházíme opět k místu startu a vyzvídáme zážitky od soutěžících. Vypadají velmi pobaveně a na čele mají permanentní fixou napsáno I love Brno, což bylo jedním z úkolů. Stihli prý navštívit všechna místa a taky nějaké to pivko:-). Největší zážitek měli z úkolu na získání podpisů. Někteří měli štěstí, že potkali skupinku lidí. Další oslovili i vyvolávače zbožných hesel na Náměstí Svobody. Byli však neúspěšní. Vyvolávač si prý s Bohem nehraje. Lidé si o nich museli myslet, že jsou blázni, navíc když viděli nápis na jejich čelech.
Nadšeni byli i z úkolu, kdy se v týmu nesměly použít dvě nohy. Jedna partička skákala od Orlí k Dominikánským věžím a někteří prý až ke Zderadovu sloupu. Největší potíž s úkolem měl zřejmě soutěžící Ježek, který soutěžil sám za sebe.
Jedním z úkolů bylo získání dvou pověstí od lidí. Dověděli se tak o paní, která se kdysi propadla na Pekařské ulici v Brně. Bohužel šlo o skutečnou tragickou událost.
Jerry rychle počítá body a je tu závěrečné vyhlášení hry.
Poslední místo zaujímá účastník Ježek, který neplnil všechny úkoly a získává poslední místo. Ani tři bonusové jedničky mu nepomohly. V týmu je prostě síla.
Jerry vyhlašuje další umístění. Všichni dostávají pamětní list soutěže a ceny. „A teď bouřlivý potlesk pro nejzapálenějšího hráče Ježka“, zvolává autor. Odměnou je mu pamětní list a pohlednice s motivem Brna.
Probíhá závěrečné skupinové focení a zbývá už jen oslavit zdárné ukončení hry.
Myslím, že hra se každému účastníkovi líbila. I my se rádi zúčastníme nějaké další.
Která ze zmíněných pověstí vám unikla, znáte nějaké další? Těšíme se na vaše příspěvky.
text Síma, foto Marián K.
Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce netradičních suvenýrů se symboly Brna - www.LamaRek.cz
Kategorie: Brno pro děti
S Foglarovci za brněnskými pověstmi nejlepšího štatlu
Znáte všechna místa v Brně, která jsou opředena pověstí? Sdružení přátel Jaroslava Foglara je má v malíčku a pro nadšence uspořádalo zábavnou hru na páteční listopadové odpoledne s názvem Putování po místech, kde se psala historie nejlepšího štatlu. Jak samotná hra probíhala, se dozvíte dále.
Pod sochou vojáka na Moravském náměstí se srocuje malá skupinka lidí. S nadšením očekávají, jakou hru si pro ně člen sdružení Jerry připravil. Tentokrát to nebude žádná honička s časem jako na soutěži Šalinění (psali jsme zde), ale účastníci se pěkně v klídku seznámí s pár místy v Brně, ke kterým se váže pověst. Dle pokynů mají mít s sebou jen pisátko, šátek nebo šálu Komety, hodinky a penízky na MHD.
Akce je připravena až pro 70 lidí, schází se jich ale sedmkrát méně. Po vyplnění prezenční listiny se dle Jerryho pokynů dávají do dvou až tříčlenných týmů. Účastník Ježek bohužel zůstává sám a tak prý bude mít s některými týmovými úkoly trošku problém. Nic nevzdává a jde do toho i s tímto rizikem :-).
Hráči fasují mapu Brna s vyznačením lokalit, kde se psaly dějiny Brna. Počítám celkem 9 soutěžních míst. Mezi nimi jsou pro někoho i ta méně známá jako Zazděný radní, Panna na Orlí, Mužíček u kostela sv. Jakuba, Zderadův sloup, U sedmi švábů a další.
Jako důkaz, že historické místo hráči navštívili, musí najít a vzít si důkazní lístky, jež jsou součástí balíčku ukrytém někde poblíž. O čas se sice nehraje, toho je na celou hru tři hodiny, ale kdo si pospíší a uloví papírek s jedničkou, získává bonusové body. Balíček obsahuje navíc napsanou pověst a úkol. Zadní strana mapy obsahuje pomocné indicie k herním místům.
Hraje se na body, které se přičítají za místo – to jak dobře je ukryté a za důležitost pověsti z hlediska města Brna. Jerry podotýká, že se dávají i bonusy například za dobrý skutek občanům:-). Jelikož je účastníků málo a cen dostatek, každý je už teď výhercem, pokud hru dokončí. Ceny zůstávají až do konce hry překvapením.
Pro rychlý přesun mohou hráči používat MHD. „Ještě zásadní info – Špilberk je dnes otevřen do 17-ti hodin a Turistické informační centrum má do 18-ti“, připomíná autor hry.
Probíhá palba otázek od účastníků a v 16 hodin se všichni rozbíhají k historickým místům Brna. Jerry ještě volá „Být vámi si to nejdřív přečtu!“. Většina už však tuto radu ohledně vyfasovaných materiálů neslyší.
Autor hry nám prozrazuje, že jde vůbec o první takovou hru a napadla ho asi před 14-ti dny. Vyzvídáme, jaké jsou ceny pro vítěze. Jerry z tašky tahá pohlednice, přívěšky, propisky a skládací pohlednici s motivy Brna. Ceny jsou spíše symbolické, ale jde přeci o zábavu a také se dozvědět něco nového o historii Brna.
Vydáváme se k několika herním místům. Jako první navštěvujeme kostel Sv. Jakuba a dle indicie hledáme za okapovou rourou po pravé straně kostela balíček. Hurá, máme ho! Potkáváme se tady s účastníkem Ježkem, kterému tak usnadňujeme hledání skrýše. Pokračujeme do Turistického informačního centra, které je nehistorickým soutěžním stanovištěm. Balíček s důkazními lístky se skrývá za pultem a je tu dokonce stále papírek s bonusovou jedničkou. Necháváme ho pro další soutěžící. Místo úkolu nalézáme bonbóny a vzkaz od Jerryho: „Toto je bonusové stanoviště bez úkolu. Můžete si vzít bonbónek, smradi! A hlavně tu nedělejte binec!“ Super, bereme si po bonbónku a frčíme hledat zazděného radního. Indicie říká, že balíček je naproti hlavě. Uff, mezi pár odpadky jej tahám ze škvíry v zídce. Úkol zní: „Získejte během vašeho putování 10 podpisů – bez toho abyste promluvili a nebo napsali na mapu: Zdar burane, podepiš se!!!“ No, to bude zajímavý úkol:-).
Po cestě se stavujeme na Orlí a pod šutrem nalézáme úkol a psanou pověst k Panně na Orlí. Opět se zde potkáváme s Ježkem a rovnou mu předáváme balíček. Máme na sebe štěstí. Zbývá mu navštívit už jen pár míst.
Dáváme si pauzu v hospůdce a čekáme na sedmou hodinu, kdy hra finišuje.
Přicházíme opět k místu startu a vyzvídáme zážitky od soutěžících. Vypadají velmi pobaveně a na čele mají permanentní fixou napsáno I love Brno, což bylo jedním z úkolů. Stihli prý navštívit všechna místa a taky nějaké to pivko:-). Největší zážitek měli z úkolu na získání podpisů. Někteří měli štěstí, že potkali skupinku lidí. Další oslovili i vyvolávače zbožných hesel na Náměstí Svobody. Byli však neúspěšní. Vyvolávač si prý s Bohem nehraje. Lidé si o nich museli myslet, že jsou blázni, navíc když viděli nápis na jejich čelech.
Nadšeni byli i z úkolu, kdy se v týmu nesměly použít dvě nohy. Jedna partička skákala od Orlí k Dominikánským věžím a někteří prý až ke Zderadovu sloupu. Největší potíž s úkolem měl zřejmě soutěžící Ježek, který soutěžil sám za sebe.
Jedním z úkolů bylo získání dvou pověstí od lidí. Dověděli se tak o paní, která se kdysi propadla na Pekařské ulici v Brně. Bohužel šlo o skutečnou tragickou událost.
Jerry rychle počítá body a je tu závěrečné vyhlášení hry.
Poslední místo zaujímá účastník Ježek, který neplnil všechny úkoly a získává poslední místo. Ani tři bonusové jedničky mu nepomohly. V týmu je prostě síla.
Jerry vyhlašuje další umístění. Všichni dostávají pamětní list soutěže a ceny. „A teď bouřlivý potlesk pro nejzapálenějšího hráče Ježka“, zvolává autor. Odměnou je mu pamětní list a pohlednice s motivem Brna.
Probíhá závěrečné skupinové focení a zbývá už jen oslavit zdárné ukončení hry.
Myslím, že hra se každému účastníkovi líbila. I my se rádi zúčastníme nějaké další.
Která ze zmíněných pověstí vám unikla, znáte nějaké další? Těšíme se na vaše příspěvky.
text Síma, foto Marián K.
Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce netradičních suvenýrů se symboly Brna - www.LamaRek.cz
Zobrazeno: 4122