Slyšící rozumí neslyšícím – nové Telekomunikační centrum v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: zprávy Brno
- Zobrazeno: 5116
Slyšící už nenarazí na bariéru a problém dorozumět se s lidmi se sluchovým postižením. Pomůže jim v tom nově zřízené Telekomunikační centrum neslyšících v Brně-Komárově. Svůj provoz slavnostně zahájilo v pondělí 21. února.
Pokud se doposud chtěli slyšící dorozumět po telefonu s lidmi se sluchovým postižením, narazili na bariéru. Totéž platilo, když se neslyšící dostali do nějaké svízelné situace, například při nehodě. Projekt Minimalizace komunikační bariéry při vstupu neslyšících na trh práce pomohl vzniku Telekomunikačního centra neslyšících. To se nachází na několika místech České republiky a nově také v Brně-Komárově na Černovické ulici – v podkroví budovy, kam si také čtenáři chodí vypůjčovat knížky do knihovny a jež je ve vlastnictví městské části Brno-jih.
Nová služba a čtyři operátoři, kteří ji zatím jen v pracovních dnech obhospodařují, je k dispozici každému. Moderní technologie dokáže propojit většinu současných komunikačních kanálů – mobilní i pevné telefony, faxy, internetovou telefonii, psací telefony. Zajistí však i on-line tlumočení do znakového jazyka.
Pokud se chce telefonicky spojit slyšící s neslyšícím, zavolá na mobilní nebo pevné číslo centra, kde si hovor převezme operátor. Ten se textovou formou spojí s psacím telefonem neslyšícího. Neslyšící zareaguje svým psacím telefonem či jiným typem komunikačního kanálu a obdržený text operátor odhovoří zpět do telefonu k uchu slyšícího. Hovory nejsou nijak zaznamenávány, služba je diskrétní.
Podobně lze překládat do znakové řeči a naopak. Telekomunikační centrum neslyšících disponuje i webovou kamerou, díky níž vidí neslyšící operátora překládajícího do znakového jazyka. „Je třeba vyzdvihnout fakt, že funkci operátorů vykonávají osoby se zdravotním postižením,“ říká vedoucí manažer projektu Pavel Löffelmann. „Je to praktický příklad uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce formou služby pro osoby s jiným druhem postižení,“ doplňuje Pavel Löffelmann.
Telekomunikační centra již fungují v Anglii, na Novém Zélandu, ve Švýcarsku či ve Švédsku. Srdcem celého centra je speciální server. Ten si však Telekomunikační centrum neslyšících zakoupit dovolit nemohlo. Náklady na něj jsou v řádech milionů korun, proto jej má centrum zatím v pronájmu právě z Velké Británie.
Osob se sluchovým postižením je v celé republice asi 200 tisíc. Z nich zhruba deset tisíc používá znakovou řeč.
Neslyšící jsou i majitelé různých firem, centrum jim tak pomůže překonávat bariéry v komunikaci s jejich slyšícími zákazníky. Služba je zatím poskytována zdarma.
„Jsem osoba úplně hluchá, neslyším vůbec nic a používání moderních nástrojů mi pomáhá v komunikaci,“ říká prezident České unie neslyšících Ladislav Bojar. „Často používám e-mail a sms zprávy. Ale nyní mohu díky Telekomunikačnímu centru i telefonovat,“ pochvaluje si Ladislav Bojar.
„Někteří mí známí neslyšící tráví u počítače s web kamerou i hodiny a já se pak divím, že ví o všem, co se děje v Praze, v Aši i po celém světě,“ oceňuje výhody moderních nástrojů komunikace prezident České unie neslyšících Ladislav Bojar.
„Je to perfektní, je to báječná věc a báječní lidé, kteří se o tyto věci v Brně starají,“ neskrývá svoji spokojenost se novým centrem náměstkyně primátora města Brna Jana Bohuňovská.
Slyšící, který chce centra služeb využít, musí zatím znát konkrétního neslyšícího, s nímž chce být spojen. „Databáze, která by sdružovala neslyšící podle profesí nebo nějakých kritérií, pokud vím, neexistuje,“ vysvětluje vedoucí projektu Pavel Löffelmann. Služba je výhodná pro neslyšící řemeslníky či podnikatele, kteří se potřebují rychle spojit se svými zákazníky, například kvůli změně termínu.
Naopak slyšící, který by rád nějakých služeb neslyšících řemeslníků nebo podnikatelů využil, se i přes absenci jejich databáze může obrátit na operátory centra. Ti nějaké neoficiální záznamy o podnikajících neslyšících mají, nebo mohou jeho požadavek předat přímo České či Českomoravské unii neslyšících. „Neslyšící jsou minoritou, jsou spolu více v kontaktu,“ uzavřel Pavel Löffelmann.
Služby Telekomunikačního centra tak mohou být užitečné neslyšícím, ale i slyšícím. Zájemci o službu se mohou více dozvědět přímo na webových stranách Telekomunikačního centra neslyšících, kde jsou uvedeny i všechny zabezpečované komunikační kanály.
text a foto Marián K., brnovinky
Slyšící rozumí neslyšícím – nové Telekomunikační centrum v Brně
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 5116
Slyšící už nenarazí na bariéru a problém dorozumět se s lidmi se sluchovým postižením. Pomůže jim v tom nově zřízené Telekomunikační centrum neslyšících v Brně-Komárově. Svůj provoz slavnostně zahájilo v pondělí 21. února.
Pokud se doposud chtěli slyšící dorozumět po telefonu s lidmi se sluchovým postižením, narazili na bariéru. Totéž platilo, když se neslyšící dostali do nějaké svízelné situace, například při nehodě. Projekt Minimalizace komunikační bariéry při vstupu neslyšících na trh práce pomohl vzniku Telekomunikačního centra neslyšících. To se nachází na několika místech České republiky a nově také v Brně-Komárově na Černovické ulici – v podkroví budovy, kam si také čtenáři chodí vypůjčovat knížky do knihovny a jež je ve vlastnictví městské části Brno-jih.
Nová služba a čtyři operátoři, kteří ji zatím jen v pracovních dnech obhospodařují, je k dispozici každému. Moderní technologie dokáže propojit většinu současných komunikačních kanálů – mobilní i pevné telefony, faxy, internetovou telefonii, psací telefony. Zajistí však i on-line tlumočení do znakového jazyka.
Pokud se chce telefonicky spojit slyšící s neslyšícím, zavolá na mobilní nebo pevné číslo centra, kde si hovor převezme operátor. Ten se textovou formou spojí s psacím telefonem neslyšícího. Neslyšící zareaguje svým psacím telefonem či jiným typem komunikačního kanálu a obdržený text operátor odhovoří zpět do telefonu k uchu slyšícího. Hovory nejsou nijak zaznamenávány, služba je diskrétní.
Podobně lze překládat do znakové řeči a naopak. Telekomunikační centrum neslyšících disponuje i webovou kamerou, díky níž vidí neslyšící operátora překládajícího do znakového jazyka. „Je třeba vyzdvihnout fakt, že funkci operátorů vykonávají osoby se zdravotním postižením,“ říká vedoucí manažer projektu Pavel Löffelmann. „Je to praktický příklad uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce formou služby pro osoby s jiným druhem postižení,“ doplňuje Pavel Löffelmann.
Telekomunikační centra již fungují v Anglii, na Novém Zélandu, ve Švýcarsku či ve Švédsku. Srdcem celého centra je speciální server. Ten si však Telekomunikační centrum neslyšících zakoupit dovolit nemohlo. Náklady na něj jsou v řádech milionů korun, proto jej má centrum zatím v pronájmu právě z Velké Británie.
Osob se sluchovým postižením je v celé republice asi 200 tisíc. Z nich zhruba deset tisíc používá znakovou řeč.
Neslyšící jsou i majitelé různých firem, centrum jim tak pomůže překonávat bariéry v komunikaci s jejich slyšícími zákazníky. Služba je zatím poskytována zdarma.
„Jsem osoba úplně hluchá, neslyším vůbec nic a používání moderních nástrojů mi pomáhá v komunikaci,“ říká prezident České unie neslyšících Ladislav Bojar. „Často používám e-mail a sms zprávy. Ale nyní mohu díky Telekomunikačnímu centru i telefonovat,“ pochvaluje si Ladislav Bojar.
„Někteří mí známí neslyšící tráví u počítače s web kamerou i hodiny a já se pak divím, že ví o všem, co se děje v Praze, v Aši i po celém světě,“ oceňuje výhody moderních nástrojů komunikace prezident České unie neslyšících Ladislav Bojar.
„Je to perfektní, je to báječná věc a báječní lidé, kteří se o tyto věci v Brně starají,“ neskrývá svoji spokojenost se novým centrem náměstkyně primátora města Brna Jana Bohuňovská.
Slyšící, který chce centra služeb využít, musí zatím znát konkrétního neslyšícího, s nímž chce být spojen. „Databáze, která by sdružovala neslyšící podle profesí nebo nějakých kritérií, pokud vím, neexistuje,“ vysvětluje vedoucí projektu Pavel Löffelmann. Služba je výhodná pro neslyšící řemeslníky či podnikatele, kteří se potřebují rychle spojit se svými zákazníky, například kvůli změně termínu.
Naopak slyšící, který by rád nějakých služeb neslyšících řemeslníků nebo podnikatelů využil, se i přes absenci jejich databáze může obrátit na operátory centra. Ti nějaké neoficiální záznamy o podnikajících neslyšících mají, nebo mohou jeho požadavek předat přímo České či Českomoravské unii neslyšících. „Neslyšící jsou minoritou, jsou spolu více v kontaktu,“ uzavřel Pavel Löffelmann.
Služby Telekomunikačního centra tak mohou být užitečné neslyšícím, ale i slyšícím. Zájemci o službu se mohou více dozvědět přímo na webových stranách Telekomunikačního centra neslyšících, kde jsou uvedeny i všechny zabezpečované komunikační kanály.
text a foto Marián K., brnovinky