Kapr patří k Vánocům stejně jako stromeček. S bramborovým salátem teprve 60 let.
Štědrý večer přichází a na štědrovečerní stůl míří klasická součást hostiny – kapr. Kádě s kapry se stejně jako každý rok objevily i v Brně. Kapří maso je stále žádané i přes jeho narůstající cenu. Stejně tak hlava na polévku. Smažený kapr s bramborovým salátem se na vánoční stůl dostal teprve zhruba před 60 lety.
Vánoční kapr je raritou střední Evropy. Již od dob středověku jej mohli lidé jíst i v době půstu, nebyl totiž společně s ostatními rybami považován za maso. Oblíbeným pokrmem se stal kapr i pro méně movité. Svůj díl na oblibě této ryby z českých rybníků nese i samo rybníkářství. Rozmáhalo se v českých zemích už od pradávna. Termín, kdy kapr zamířil do domácností, se u jednotlivých zdrojů rozchází. Některé uvádějí 17. století, jiné tvrdí, že kapr připlul až o dvě století později. Zhruba v 19. století začal být kapr součástí českých i moravských kuchyní, mezi vánoční pokrmy se ale smažený kapr dostává až v druhé polovině 20. století.
Kapři do Brna letos připlavali do mnoha kádí například ze sádek v Pohořelicích. I přes zdražování potravin je o kapry zájem stále vysoký. Lidé jejich koupi nechávají na poslední chvíli, sháňka po nich graduje až pár dní před Štědrým večerem. „Zájem je především o hlavy a vnitřnosti na polévku,“ říká Vlastimil Lakomý z pohořelických sádek. Prodává v Brně kapry na rohu Masarykovy třídy a Kapucínského náměstí.
Někteří tatínkové dělají svým dětem radost a živé kapry pouštějí do řeky nebo přehrady. „Nepřežijí ani den, nejsou na takové podmínky zvyklí a na zimu připraveni,“ upozorňuje rybář. V kádích jsou letos kapři jednoletí i víceletí. Některá rybářství kádě na noc vozí do sádek a kapry vypouští zpět, aby ráno nabrala nové. Jinde jsou kádě ve městě i přes noc a hlídá je bezpečnostní agentura. „Kapři, kteří se večer vrátí do sádek, mají možná šanci na přežití do dalšího roku,“ míní Lakomý.
Pokud si lidé živého kapra donesou domů, neměl by ve vaně pobývat moc dlouho. Teplá chlorovaná voda z vodovodu je pro něj šokem. Nikdy by v ní neměl pobývat přes noc, je to pro kapra velmi stresující.
Podle stáří kapra se liší i jejich velikost. „Dnes jsme zde měli nejtěžšího kapra 7,5 kg,“ vypočítává Vlastimil Lakomý. I pro takového si lidé přijdou.
Kádě s kapry se každoročně objevují i v Brně. Kapři do metropole plují z mnoha míst.
Nejoblíbenější úpravou kapra většiny domácností je klasické smažení v trojobale. To na svět přivedla M. D. Rettigová. Mezi recepty se smažený kapr s bramborovým salátem prvně objevuje až v roce 1924. Smaženému kapru předcházel recept mnohem starší – Kapr na černo. Ten se připravoval i několik dní dopředu. Svůj „černý“ název recept získal díky vaření ve sladké omáčce z perníku, ořechů a švestek. Někde takto kapra připravují dodnes.
Jen malá část z kapra přijde nazmar. Hlava a vnitřnosti poslouží na polévku, maso k bramborovému salátu, své využití mají i kapří šupiny. Ty hospodyňka vkládá pod talíře pro štěstí a pro bohatší následující rok. Někdo si šupinu z kapra pak vkládá i do peněženky.
I dnes kapr na stůl míří kromě Vánoc také na Velikonoce, zvláště v rybníkářských oblastech. Ještě za první republiky byla jeho konzumace na Velikonoce jen o málo nižší, než na Vánoce.
Kapra si lidé mohou letos po Brně koupit v ceně do 100 korun za kilogram, půlka bývá o 50 korun dražší. Pokud kapr nebude v igelitce putovat domů, zhruba na 10 korun přijde jeho zabití a odkrvení a na 30 pak vykuchání. Rybí hlava na polévku se dá koupit za 30, vnitřnosti za 160 korun, ale jedná se o nedostatkové zboží.
text a foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:v%C3%83%C2%A1noce%2C+ryba;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: gurmán Brno Zobrazeno: 5973
Kapr patří k Vánocům stejně jako stromeček. S bramborovým salátem teprve 60 let.
Štědrý večer přichází a na štědrovečerní stůl míří klasická součást hostiny – kapr. Kádě s kapry se stejně jako každý rok objevily i v Brně. Kapří maso je stále žádané i přes jeho narůstající cenu. Stejně tak hlava na polévku. Smažený kapr s bramborovým salátem se na vánoční stůl dostal teprve zhruba před 60 lety.
Vánoční kapr je raritou střední Evropy. Již od dob středověku jej mohli lidé jíst i v době půstu, nebyl totiž společně s ostatními rybami považován za maso. Oblíbeným pokrmem se stal kapr i pro méně movité. Svůj díl na oblibě této ryby z českých rybníků nese i samo rybníkářství. Rozmáhalo se v českých zemích už od pradávna. Termín, kdy kapr zamířil do domácností, se u jednotlivých zdrojů rozchází. Některé uvádějí 17. století, jiné tvrdí, že kapr připlul až o dvě století později. Zhruba v 19. století začal být kapr součástí českých i moravských kuchyní, mezi vánoční pokrmy se ale smažený kapr dostává až v druhé polovině 20. století.
Kapři do Brna letos připlavali do mnoha kádí například ze sádek v Pohořelicích. I přes zdražování potravin je o kapry zájem stále vysoký. Lidé jejich koupi nechávají na poslední chvíli, sháňka po nich graduje až pár dní před Štědrým večerem. „Zájem je především o hlavy a vnitřnosti na polévku,“ říká Vlastimil Lakomý z pohořelických sádek. Prodává v Brně kapry na rohu Masarykovy třídy a Kapucínského náměstí.
Někteří tatínkové dělají svým dětem radost a živé kapry pouštějí do řeky nebo přehrady. „Nepřežijí ani den, nejsou na takové podmínky zvyklí a na zimu připraveni,“ upozorňuje rybář. V kádích jsou letos kapři jednoletí i víceletí. Některá rybářství kádě na noc vozí do sádek a kapry vypouští zpět, aby ráno nabrala nové. Jinde jsou kádě ve městě i přes noc a hlídá je bezpečnostní agentura. „Kapři, kteří se večer vrátí do sádek, mají možná šanci na přežití do dalšího roku,“ míní Lakomý.
Pokud si lidé živého kapra donesou domů, neměl by ve vaně pobývat moc dlouho. Teplá chlorovaná voda z vodovodu je pro něj šokem. Nikdy by v ní neměl pobývat přes noc, je to pro kapra velmi stresující.
Podle stáří kapra se liší i jejich velikost. „Dnes jsme zde měli nejtěžšího kapra 7,5 kg,“ vypočítává Vlastimil Lakomý. I pro takového si lidé přijdou.
Kádě s kapry se každoročně objevují i v Brně. Kapři do metropole plují z mnoha míst.
Nejoblíbenější úpravou kapra většiny domácností je klasické smažení v trojobale. To na svět přivedla M. D. Rettigová. Mezi recepty se smažený kapr s bramborovým salátem prvně objevuje až v roce 1924. Smaženému kapru předcházel recept mnohem starší – Kapr na černo. Ten se připravoval i několik dní dopředu. Svůj „černý“ název recept získal díky vaření ve sladké omáčce z perníku, ořechů a švestek. Někde takto kapra připravují dodnes.
Jen malá část z kapra přijde nazmar. Hlava a vnitřnosti poslouží na polévku, maso k bramborovému salátu, své využití mají i kapří šupiny. Ty hospodyňka vkládá pod talíře pro štěstí a pro bohatší následující rok. Někdo si šupinu z kapra pak vkládá i do peněženky.
I dnes kapr na stůl míří kromě Vánoc také na Velikonoce, zvláště v rybníkářských oblastech. Ještě za první republiky byla jeho konzumace na Velikonoce jen o málo nižší, než na Vánoce.
Kapra si lidé mohou letos po Brně koupit v ceně do 100 korun za kilogram, půlka bývá o 50 korun dražší. Pokud kapr nebude v igelitce putovat domů, zhruba na 10 korun přijde jeho zabití a odkrvení a na 30 pak vykuchání. Rybí hlava na polévku se dá koupit za 30, vnitřnosti za 160 korun, ale jedná se o nedostatkové zboží.
text a foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:v%C3%83%C2%A1noce%2C+ryba;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}