Muzea věnovaná Romům najdeme po Evropě vzácně. Jsou pouze čtyři, z nichž je většina věnována pouze kultuře místních Romů, jako je tomu například ve Španělsku. Původ Romů, jejich historický vývoj a kulturu prezentuje ve střední Evropě jediné - Muzeum romské kultury v Brně na Bratislavské ulici.
Původ Romů je, podle nejnovějších výzkumů Košické univerzity, ve střední Indii. Jejich populace prodělala podle genetické informace tropickou malárii indických pralesů. To vše obsahuje muzejní expozice s nově otevřenými sály věnovanými historii Romů.
Sál věnovaný indické minulosti hýří exotikou a barvami. Jazyk pochází z jednoho z dialektů severozápadní hindštiny a Romové snad patřili ke kastám kočovných kovářů a hudebníků, podle jiné hypotézy mezi Nedotknutelné, kasty vyřazené z kastovní hierarchie. Z Indie Romy vyhnaly snad války nebo hladomor, a ve středověku tak doputovali až do Evropy, kde byli napřed přijímáni se sympatiemi. Souvisí to s jejich pojmenováním v západních jazycích: Egypťané dle Malého Egypta v Byzantské říši.
Svou roli hrála i legenda, kterou zdůvodňovali svůj kočovný život. Při útěku Svaté rodiny do Egypta jí neposkytli přístřeší a za trest musí putovat do Palestiny. V přísně stavovské středověké společnosti, kde poutníci po svatých místech byli chráněni, po nějaké době kouzlo legendy pominulo. Kočovníci byli lidé mimo společnost a byli mnohdy krutě pronásledováni, jak to prezentuje expozice dalšího sálu muzea.
V novověku ve válečných dobách pronásledování zesílilo. V Uhrách během 16. a 17. století byli Romové považováni za vyzvědače Turků, a ve století 18. vzdorovali po celé Evropě snahám na jejich usazení, doprovázenými tvrdými tresty. Až romantismus 19. století v nich viděl vyznavače svobody a idealizoval si je. Realita byla jiná a kontrola ze strany státu byla mnohdy tvrdá.
Ve 20. století trvala pouze evidence, například Cikánské pasy 1. ČSR a fyzickou likvidaci přinesl až nacismus a holocaust. Zlikvidovaná česká romská populace byla nahrazena Romy z okolních zemí a Balkánu. Besarábie nebo Polsko po 2. světové válce nebyly pro Romy příliš pohostinné země. Prezident Beneš jim v duchu pokračování jediné středoevropské demokracie poskytl útulek. Tak vznikly romské osady na Slovensku.
V nové muzejní expozici divák nalezne historii, ale i folklór a tradiční romské kouzelnictví. Z prohlídky si odnese respekt před nezdolností etnika, které přes tisícileté pronásledování čítá v Evropě přes 2 miliony osob. Na konci roku v Brně otevřená expozice je pojetím srovnatelná s nejmodernějšími evropskými muzei, a možno říci, že nemá díky romské tématice v Evropě obdoby.
Zdá se, že o naši největší etnickou minoritu stoupá zájem. Téměř souběžně byla v blízkosti Luhačovic v Horákově vile ve Slavičíně otevřena výstava nazvaná Cikáni. Jedná se o studijní kresby akademického malíře Jaroslava Jeřábka z let 1955- 1957 z doby jeho studií na pražské AVU. Jsou nejen dobovým dokumentem, vypovídajícím o životě Romů v době intenzivního tlaku státu na jejich usazení a začlenění do společnosti nevybíravými prostředky, ale také nepostrádají poezii.
Malíř žije a tvoří ve Slavičíně, narodil se však roku 1936 ve Valašských Příkazech. Jeho tvorba patří už řadu desetiletí k výrazným projevům regionálního umění na jižním Valašsku. Jeřábkovy obrazy, kresby a grafické listy hovoří klidným, tichým hlasem. Zdánlivě prostým malířským rukopisem sdělují umělcovo poselství o životě a o světě, který je plný lyrické obraznosti a jehož inspiračním zdrojem je vzpomínka a arkadická představa o někdejším světě.
Jaroslav Jeřábek uspořádal během svého života desítky samostatných i společných výstav. Jeho dílo je zastoupeno v domácích i zahraničních sbírkách, nechybí ani v Národní galerii v Praze nebo Galerii výtvarného umění v Ostravě.
text Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, foto Muzeum romské kultury
{linkr:related;keywords:kultura;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: umění a výstavy Brno Zobrazeno: 4671
Muzea věnovaná Romům najdeme po Evropě vzácně. Jsou pouze čtyři, z nichž je většina věnována pouze kultuře místních Romů, jako je tomu například ve Španělsku. Původ Romů, jejich historický vývoj a kulturu prezentuje ve střední Evropě jediné - Muzeum romské kultury v Brně na Bratislavské ulici.
Původ Romů je, podle nejnovějších výzkumů Košické univerzity, ve střední Indii. Jejich populace prodělala podle genetické informace tropickou malárii indických pralesů. To vše obsahuje muzejní expozice s nově otevřenými sály věnovanými historii Romů.
Sál věnovaný indické minulosti hýří exotikou a barvami. Jazyk pochází z jednoho z dialektů severozápadní hindštiny a Romové snad patřili ke kastám kočovných kovářů a hudebníků, podle jiné hypotézy mezi Nedotknutelné, kasty vyřazené z kastovní hierarchie. Z Indie Romy vyhnaly snad války nebo hladomor, a ve středověku tak doputovali až do Evropy, kde byli napřed přijímáni se sympatiemi. Souvisí to s jejich pojmenováním v západních jazycích: Egypťané dle Malého Egypta v Byzantské říši.
Svou roli hrála i legenda, kterou zdůvodňovali svůj kočovný život. Při útěku Svaté rodiny do Egypta jí neposkytli přístřeší a za trest musí putovat do Palestiny. V přísně stavovské středověké společnosti, kde poutníci po svatých místech byli chráněni, po nějaké době kouzlo legendy pominulo. Kočovníci byli lidé mimo společnost a byli mnohdy krutě pronásledováni, jak to prezentuje expozice dalšího sálu muzea.
V novověku ve válečných dobách pronásledování zesílilo. V Uhrách během 16. a 17. století byli Romové považováni za vyzvědače Turků, a ve století 18. vzdorovali po celé Evropě snahám na jejich usazení, doprovázenými tvrdými tresty. Až romantismus 19. století v nich viděl vyznavače svobody a idealizoval si je. Realita byla jiná a kontrola ze strany státu byla mnohdy tvrdá.
Ve 20. století trvala pouze evidence, například Cikánské pasy 1. ČSR a fyzickou likvidaci přinesl až nacismus a holocaust. Zlikvidovaná česká romská populace byla nahrazena Romy z okolních zemí a Balkánu. Besarábie nebo Polsko po 2. světové válce nebyly pro Romy příliš pohostinné země. Prezident Beneš jim v duchu pokračování jediné středoevropské demokracie poskytl útulek. Tak vznikly romské osady na Slovensku.
V nové muzejní expozici divák nalezne historii, ale i folklór a tradiční romské kouzelnictví. Z prohlídky si odnese respekt před nezdolností etnika, které přes tisícileté pronásledování čítá v Evropě přes 2 miliony osob. Na konci roku v Brně otevřená expozice je pojetím srovnatelná s nejmodernějšími evropskými muzei, a možno říci, že nemá díky romské tématice v Evropě obdoby.
Zdá se, že o naši největší etnickou minoritu stoupá zájem. Téměř souběžně byla v blízkosti Luhačovic v Horákově vile ve Slavičíně otevřena výstava nazvaná Cikáni. Jedná se o studijní kresby akademického malíře Jaroslava Jeřábka z let 1955- 1957 z doby jeho studií na pražské AVU. Jsou nejen dobovým dokumentem, vypovídajícím o životě Romů v době intenzivního tlaku státu na jejich usazení a začlenění do společnosti nevybíravými prostředky, ale také nepostrádají poezii.
Malíř žije a tvoří ve Slavičíně, narodil se však roku 1936 ve Valašských Příkazech. Jeho tvorba patří už řadu desetiletí k výrazným projevům regionálního umění na jižním Valašsku. Jeřábkovy obrazy, kresby a grafické listy hovoří klidným, tichým hlasem. Zdánlivě prostým malířským rukopisem sdělují umělcovo poselství o životě a o světě, který je plný lyrické obraznosti a jehož inspiračním zdrojem je vzpomínka a arkadická představa o někdejším světě.
Jaroslav Jeřábek uspořádal během svého života desítky samostatných i společných výstav. Jeho dílo je zastoupeno v domácích i zahraničních sbírkách, nechybí ani v Národní galerii v Praze nebo Galerii výtvarného umění v Ostravě.
text Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, foto Muzeum romské kultury
{linkr:related;keywords:kultura;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}