Víte, od kdy jsou brněnské domy označeny čísly? Kdy se v Brně konaly první atletické závody žen nebo kdo provedl první dokumentovanou anatomickou pitvu na Moravě? A které divadlo poprvé v Evropě ozářilo světlo Edisonových žárovek nebo kdy byla zahájena stavba trati Masarykova okruhu? Na tyto otázky najdete odpověď na webu Internetové encyklopedie dějin Brna, která slaví své 10. výročí.
Známá brněnská historička a spoluzakladatelka Internetové encyklopedie dějin Brna Milena Flodrová říká, že za všechno mohou zvídavé telefonáty Brňanů s dotazy typu: „prosím vás, tady píšou o Rudolfské ulici, ale která ulice je to dnes?“
Paní Flodrová hledala, dělala si poznámky, a tak vlastně budovala svou databázi brněnských ulic a náměstí. Ale nezaháleli ani další budoucí encyklopedičtí kolegové, kteří si rovněž vytvářeli pomocné kartotéky z oblastí, jimž se profesně věnovali. Odtud už pak nebyla až tak daleká cesta k myšlence vytvořit nějakou brněnskou encyklopedii, kde by všechny tyto informace byly shromážděny.
V roce 2001, kdy se encyklopedická databáze začala rodit, se stal velkým pomocníkem počítač a posléze internet. Ten umožnil jednotlivá hesla mezi sebou vzájemně provázat, průběžně je doplňovat i opravovat. Díky elektronické podobě je možné do databáze vkládat i nekonečné množství obrazového materiálu, jehož prezentaci by si žádná publikace nemohla dovolit.
Po třech letech – v rámci 100. výročí založení Muzea města Brna připomínaného v roce 2004 – se úzký hlouček autorů rozhodl jít s kůží (tedy s encyklopedií) na internetový trh. Tehdy databáze nabízela pouhých několik stovek hesel a obrazů. K původnímu autorskému kolektivu se přidali kolegové z dalších brněnských kulturních a vzdělávacích institucí a po zpřístupnění encyklopedie veřejnosti začala také bohatá korespondence s jejími čtenáři.
Nutno zmínit, že právě oni jsou obrovským pomocníkem v rozvíjení tohoto ojedinělého projektu. Řada z nich přispěla doplněním nebo jen opravou informací, někteří se stali pravidelnými přispěvateli, jiní poskytli obrazový materiál, který by patrně zůstal ukryt v rodinných archívech.
Dnes encyklopedické stránky prezentují více než 48 000 záznamů a téměř 16 000 fotografií. Databáze je neustále doplňována o nové údaje i obrazy. Pravidelní čtenáři je mohou sledovat prostřednictvím sekce Nová hesla a Nové obrazy.
Projekt zastřešují a na jeho financování se podílejí Muzeum města Brna, Archaia Brno o. p. s. a Ústav archeologie a muzeologie FF MU, a to jak z vlastního rozpočtu, tak zejména prostřednictvím grantů, dotací a sponzorských darů. Autorský kolektiv encyklopedická hesla vytváří bez jakéhokoli nároku na honorář, nad rámec svých pracovních povinností, často jen ve svém volném čase.
Od roku 2012 má Internetová encyklopedie dějin Brna své stránky na Facebooku, které každý den nabízejí jednu zajímavost z rozsáhlé databáze. Velkým tahákem pro jejich čtenáře jsou i srovnávací fotografie brněnských ulic a náměstí, které od data jejich pořízení dělí i více než 100 let.
Kdy bude Internetová encyklopedie kompletní? Její autoři vědí, že nikdy. Do databáze totiž neustále zařazují nová data a obrazové materiály, které mapují nejen historii, ale i aktuální dění. Brno je prvním městem u nás, které má svou vlastní internetovou encyklopedii. Navštivte ji na www.encyklopedie.brna.cz.
brnovinky, zdroj Jitka Šibíčková, IEDB
Kategorie: volný čas Zobrazeno: 5653
Víte, od kdy jsou brněnské domy označeny čísly? Kdy se v Brně konaly první atletické závody žen nebo kdo provedl první dokumentovanou anatomickou pitvu na Moravě? A které divadlo poprvé v Evropě ozářilo světlo Edisonových žárovek nebo kdy byla zahájena stavba trati Masarykova okruhu? Na tyto otázky najdete odpověď na webu Internetové encyklopedie dějin Brna, která slaví své 10. výročí.
Známá brněnská historička a spoluzakladatelka Internetové encyklopedie dějin Brna Milena Flodrová říká, že za všechno mohou zvídavé telefonáty Brňanů s dotazy typu: „prosím vás, tady píšou o Rudolfské ulici, ale která ulice je to dnes?“
Paní Flodrová hledala, dělala si poznámky, a tak vlastně budovala svou databázi brněnských ulic a náměstí. Ale nezaháleli ani další budoucí encyklopedičtí kolegové, kteří si rovněž vytvářeli pomocné kartotéky z oblastí, jimž se profesně věnovali. Odtud už pak nebyla až tak daleká cesta k myšlence vytvořit nějakou brněnskou encyklopedii, kde by všechny tyto informace byly shromážděny.
V roce 2001, kdy se encyklopedická databáze začala rodit, se stal velkým pomocníkem počítač a posléze internet. Ten umožnil jednotlivá hesla mezi sebou vzájemně provázat, průběžně je doplňovat i opravovat. Díky elektronické podobě je možné do databáze vkládat i nekonečné množství obrazového materiálu, jehož prezentaci by si žádná publikace nemohla dovolit.
Po třech letech – v rámci 100. výročí založení Muzea města Brna připomínaného v roce 2004 – se úzký hlouček autorů rozhodl jít s kůží (tedy s encyklopedií) na internetový trh. Tehdy databáze nabízela pouhých několik stovek hesel a obrazů. K původnímu autorskému kolektivu se přidali kolegové z dalších brněnských kulturních a vzdělávacích institucí a po zpřístupnění encyklopedie veřejnosti začala také bohatá korespondence s jejími čtenáři.
Nutno zmínit, že právě oni jsou obrovským pomocníkem v rozvíjení tohoto ojedinělého projektu. Řada z nich přispěla doplněním nebo jen opravou informací, někteří se stali pravidelnými přispěvateli, jiní poskytli obrazový materiál, který by patrně zůstal ukryt v rodinných archívech.
Dnes encyklopedické stránky prezentují více než 48 000 záznamů a téměř 16 000 fotografií. Databáze je neustále doplňována o nové údaje i obrazy. Pravidelní čtenáři je mohou sledovat prostřednictvím sekce Nová hesla a Nové obrazy.
Projekt zastřešují a na jeho financování se podílejí Muzeum města Brna, Archaia Brno o. p. s. a Ústav archeologie a muzeologie FF MU, a to jak z vlastního rozpočtu, tak zejména prostřednictvím grantů, dotací a sponzorských darů. Autorský kolektiv encyklopedická hesla vytváří bez jakéhokoli nároku na honorář, nad rámec svých pracovních povinností, často jen ve svém volném čase.
Od roku 2012 má Internetová encyklopedie dějin Brna své stránky na Facebooku, které každý den nabízejí jednu zajímavost z rozsáhlé databáze. Velkým tahákem pro jejich čtenáře jsou i srovnávací fotografie brněnských ulic a náměstí, které od data jejich pořízení dělí i více než 100 let.
Kdy bude Internetová encyklopedie kompletní? Její autoři vědí, že nikdy. Do databáze totiž neustále zařazují nová data a obrazové materiály, které mapují nejen historii, ale i aktuální dění. Brno je prvním městem u nás, které má svou vlastní internetovou encyklopedii. Navštivte ji na www.encyklopedie.brna.cz.
brnovinky, zdroj Jitka Šibíčková, IEDB